To jako to "if (!i) return 0;" ve funkci suma? No nevím, pokud mluvíme oba o tom samém, tak já to za chybu nepovažuju. Jsem zvědavý, co mi řeknete, až dojde na standardní knihovnu a funkce typu exit :-)

Mate k tomu nejaky podpurny argument? Docela by me zajimalo, cim je vice vystupnich bodu funkce tak spatnych.

Ano, něco bych měl, jen nevím, jestli má smysl se bavit s kluky, jejichž jedinou reakcí je něco o středoškolském učiteli. Hmmm. :-/

No nic, omlouvám se, to nebylo na Vás.

Argument: Představte si, že nemáte k dispozici debugger. Program se chová podivně - např. jednoduchá funkce double bez_dph(double cena) { return(cena / 1.19); } vrací evidentně špatné hodnoty.

Jak budete hledat chybu? Pomocí ladících výpisů. Jakou chybu budete hledat? Nejspíš si někde přepisujete paměť. Jak jí najdete? No, postupoval jsem takhle:

V okolí prvního výskytu chyb jsem funkce vybavil ladícím výpisem ihned po vstupu (obsahoval hodnoty parametrů + nějaké další info) a těsně před opuštěním funkcí, tj. těsně před return (je zřejmé, že obsahoval návratovou hodnotu). Očekával jsem, že okolí chyby najdu podle podezřelých hodnot jednoho či druhého.

Pokud bych měl těch "výstupních bodů funkcí" několik, stala by se správa takového kódu zřejmě trošku nepříjemná.

PS: Tuhle humornou situaci jsem zažil při programování jedné mobilní krabičky. Chybu jsem po několika týdnech skutečně našel - chybná implementace mat. operací v plovoucí řádové čárce. Zdrojáky k systémovým knihovnám bohužel nebyly k dispozici.

To posledni makro nelze vyresit nijak, C je kompilovany jazyk ^_^. Nicmene vyresit to lze pomoci jedne ze specialnich funkci gcc, konkretne __builtin_apply, viz kapitola "Constructing Function Calls" v manualu gcc. Nicmene reseni pomoci pole je vyrazne jednodussi.

Jak už tady zaznělo, C se překládá a makra se rozvíjejí při překladu. Pokud velikost dat zjistím až za běhu, navíc až ze speciální hodnoty poslední proměnné, tak je jediné rozumné řešení předat hodnoty do funkce v nějaké datové struktuře (pole, seznam, strom, halda ...). Realokace pole není tak hrozná, pokud ji neprovádím po každám načtení jedné nové proměnné, ale např. alokuji vždy na dvojnásobek stávající kapacity.

Jde nějak udělat fci s porměnným počtem parametrů, bez toho aby se zadával počet parametrů, nebo byl dohodnutý standardní poslední parametr?

V C ne (alespoň ne rozumně přenositelně).