Emulátory (2) - Commodore
Stejně
jako ve Velké Británii byly velmi populární počátače Sinclair
ZX-Spectrum, v Americe a sousedním Německu byly v době 8 bitů
pravděpodobně nejrozšířenější počítače firmy Commodore, zejména model
64. V tomto díle se podíváme na jeho emulaci pod LINUXem.
28.11.2005 06:00 |
MaReK Olšavský
| Články autora
| přečteno 15277×
Kanadská firma Commodore (později CBM - Commodore Business Machines)
byla založena v roce 1954 Jackem Tramielem. Zpočátku vyráběla psací
stroje a pro počítačníky začíná zajímavá historie v roce 1977, kdy
firma uvedla do prodeje 8 bitový počítač PET. PET (Personal
Electronic Transactor) bylo řešení "vše v jednom", kdy v
jedné skříni byl počítač, monitor, klávesnice i datarekordér.
Klávesnice byla sice trochu menší, nicméně to nikterak neovlivnilo jeho
poměrně slušný komerční úspěch. Mimochodem, ve stejném roce byl ze
zajímavých uveden do prodeje také Apple II a TRS 80 Model 1.
V roce 1981 byl dokonce vyvinut SuperPET, se dvěma mikroprocesory,
který měl k dispozici nejen Commodore Basic. V roce 1980 nastupuje
počítač VIC-20/VC-20,
který byl základem modelů, které byly později velice populární
(informace o tom co bylo pokračovatelem této legendy se různí). Počítač
již neobsahoval vestavěný datarekordér a monitor, ale na vlastní
sběrnice bylo možné připojit firemní cartridge, datarekordér a
disketovou jednotku. Údajně bylo těchto počítačů prodáno 2.5 miliónů
kusů.
V roce 1982 přišla Legenda (opravdu ledenda s velkým L) - Commodore 64, který se
nepřetržitě, s některými malými úpravami, vyráběl do roku 1993 a bylo
ho prodáno prý 30 mil. kusů. Tohoto počítače bylo několik generací a
tři velmi zajímavé verze - Educator 64, což byla
verze pro
školy, kdy
byl v jedné skříni integrován monitor i počítač; SX/DX 64 - Executive
Computer, což byl snad jeden z prvních přenosných počítačů
ale notebookem nazvat toto řešení by asi hraničilo s drzostí :-),
bohužel vzhledem k ceně 1000 US$ byl neúspěšný; a
nakonec integrované řešení s 3,5" disketovou mechanikou Commodore C65
(této verze bylo vyrobeno jen 50 kusů). Slabina tohoto počítače byla ve
vestavěném BASICu (operačním systému), který rozhodně nebyl moc
uživatelsky přívětivý, protože neobsahoval například příkazy pro grafiku
a tuto bylo nutné řešit sérií příkazů POKE. Na druhé straně měl tento
počítač na svou dobu velmi kvalitní zvuk (ano chip SID je legenda) a
podporu spritů, takže vývojáři her jej
podpořili velikým množstvím velmi kvalitních her.
Commodore 16/116/Plus4 měly být nástupcem legendární C64,
výroba
těchto počítačů začala v roce 1984 a v roce 1986 byly vyprodávány
poslední kusy. C16 a C116
byly koncipovány jako levné počítače, které měly být konkurencí
především pro Sinclair ZX-Spectrum, osazeny byly 16KB RAM, přičemž
verze C116 se prodávala pouze v Německu a některých východoevropských
zemích. Klávesnice C116 byla z uživatelského hlediska mnohem lépe
řešena (C16 měla stejný case, jako C64). Plus/4
byl vzhledově stejný, jako C116, ale měl 64KB RAM a v ROM paměti byl i
jednoduchý kancelářský balík. Uvnitř počítače byl následovník procesoru
6510 použitého v C64, který byl označen 7501 (na téměř dvojnásobné
frekvenci), ROM paměť měla zlepšené stránkování, takže programátor měl k
dispozici více volné RAM, grafický čip VIC-II zůstal (podle některých
pramenů byl v počítači chip TED 7360), ale zvukový chip SID byl
zavrhnut. Počítač byl myšlen především jako pracovní, proto v ROM byl
i assembler a monitor strojového kódu, podstatně vylepšený BASIC a u
verze Plus/4 vestavěný kancelářský balík, možná právě díky zamýšlenému
zaměření byl odstraněn chip SID. Počítač byl na mnohem vyšší úrovni
než C64, vyjma zvuku, ale přesto byl neúspěchem. Otázkou je, zda-li za
to může horší zvuk, nebo lenost programátorů, kteří nepřeportovali hry.
Většina periférií, které byly připojitelné k VIC-20 nebo C64, byly
použitelné i u těchto počítačů. V roce 1984 odchází od firmy Jack
Tramiel, takže C16/116/Plus4 bylo jeho "poslední dítko".
V roce 1984 Commodore kupuje firmu Amiga, která vyvíjela 16/32
bitový počítač, o tomto počítači a jeho emulaci bude jeden speciální
díl. O rok později, v roce 1985 uvádí na trh Commodoce C128
a o něco později C128D. Tento počítač by bylo možné označit jako 3 v
1. Počítač po zapnutí startoval v módu 128, kde disponoval velmi
vyspělým BASICem, příkazem "GO 64" jej lze přepnout do původní
C64
a nakonec zde byl osazen i mikroprocesor Zilog
Z80, který se používal pro mód CP/M
(pro použití bylo třeba mít monitor, protože TV výstup měl jen 40
sloupců textu a pro použitelné CP/M jich bylo potřeba 80). Skříň byla
u verze C128 podobná Commodore Amiga 500, ve verzi C128D byla vytvořena
skříň s oddělenou klávesnicí (podobně jako u PC) a vestavěnou 5,25"
disketovou mechanikou. Opět se jednalo o velmi povedený výrobek jako
C16/116/Plus4, který uměl pracovat se softwarem napsaným přímo pro něj,
uměl spouštět programy pro původní C64 a pro profesionální nasazení
disponoval módem CP/M, ale přišel pozdě, ve stejném roce byla uvedena
Amiga 1000, která měla nepoměrně lepší vlastnosti, cenový rozdíl nebyl
vzhledem k poměru výkonu a užitnosti tak veliký. Byl to poslední 8
bitový Commodore pro domácí použití, který firma vyvinula. Jeho výroba
skončila v roce 1989, legenda C64 zůstala ve výrobě další 4 roky.
Z historie je nutné ještě zmínit počítače pojmenované CBM-II
(v některých pramenech je používáno označení CBM 500/600 a CBM 700),
které uměly adresovat až 1MB paměti, volitelně je bylo možné osadit
rozšiřujícími kartami s procesory Zilog Z80 (pro možnost použití CP/M,
ale prý se nestihla vyrobit) nebo Intel 8088 (pro CP/M-86 nebo
MS-DOS) a obsahovaly MicroSoft BASIC 4.0. Tyto počítače měly dvě řady P
(osobní - personal) a B (profesionální - business), ale ani jeden z
těchto počítačů se nestihl výrazněji rozšířit. Emulovaný (samozřejmě)
je, ale pravděpodobně pro něj nebude mnoho software k nalezení. Podle
různých pramenů se tyto počítače vyráběly od roku 1982 a doprodávali se
v roce 1987, ale bohužel se jedná o počítače z kategorie rarit a není o
nich mnoho informací.
V současnosti firma Commodore neexistuje, zanikla v roce 1994.
Značku koupil nejprve německý Escom, který ještě nějakou dobu udržel
výrobu legendární Amigy, ale to byla již jen labutí píseň firmy. V
současnosti by měl značku Commodore vlastnit výrobce počítačů, lze se
setkat s CD a DVD médii Commodore (alespoň dle zprávičky
na serveru cdr.cz),
na adrese Commodore.net
lze nakoupit hudbu, mp3 přehrávače (nesou názvy podobné původním 8
bitovým počítačům) a C64 Direct-to-TV.
Ač počítače Commodore, zejména model C64 patřily k
nejrozšířenějším
v historii, emulátorů těchto počítačů není příliš veliké množství,
zejména pak pro platformu LINUX. Některé nalezené zdrojové kódy těchto emulátorů byly bohužel ve
stavu, že se mi je nepodařilo ani přeložit. Vzhledem k tomu, že VICE pokrývá téměř všechny verze (mimo
SuperPET a z CBM-II pouze CBM610), je neustále vyvíjen a vylepšován,
stačí pouze tento emulátor. Samostatný emulátor C16, C116, CPlus/4, PET
a VIC je téměř k nenalezení.
Frodo
Frodo je multiplatformním emulátorem Commodore C64. Jeho
domovské
stránky jsou na adrese http://frodo.cebix.net/, ke stažení na nich jsou
jak zdrojové kódy, tak binární soubory pro některé platformy. Emulátor
má u sebe obraz ROM paměti, takže jej není nutné stahovat. První
požadavek pro překlad a instalaci nijak nevybočuje z těch běžných,
které jsou potřebné pro běh her, je jím knihovna SDL,
druhý požadavek je z těch trochu méně obvyklých - tcl/tk.
Kompilace proběhla přímo ukázkově dobře, jen možnost make
install mi v Makefile chyběla.
Dle vlastních slov se autor snaží o co nejvěrnější emulaci a
v
dokumentaci je vidět relativní stáří emulátoru, když pro plnou práci
vyžaduje procesor nejméně Pentium, PowerPC, nebo Motorola 68060.
Emulace je opravdu velmi zdařilá a vše funguje, jak by člověk očekával.
Jen ovládací panel je trochu nezvykle oddělený od hlavního okna (nebo
naopak?). Menší problém jsem měl s klávesnicí, ale po úpravě
/etc/X11/xorg.conf , kde jsem nastavil primární klávesnici na anglickou fungovala
emulace tak jak měla.
Hlavní obrazovka programu Frodo *** Nastavovací okno
programu preferences
VICE
Nejlepší a poslední zde popsaný emulátor. Na domovských
stránkách jsou ke stažení
binární soubory pro všechny rozšířenější platformy (vyjma *BSD), mezi
jiným i pro Solaris a QNX. Samozřejmostí jsou i zdrojové kódy. Pro
uživatele distribuce Mandriva je příjemné, že emulátor je v základní
distribuci dostupný (alespoň u mne se netváří, že by byl z plf). V
binární instalaci pro Mandrivu byly i ROM soubory, ale pokud byste je
potřebovali, jsou na stránce http://www.rom-world.com. Pro
instalaci ze zdrojových kódů pod Linuxem je zapotřebí CBM4Linux a FFMPEG.
Pro tento emulátor hovoří především to, že umí emulovat téměř
úplnou
paletu 8 bitových počítačů vyráběných ve firmě Commodore. Pokud mne
paměť neklame, emulace legendárního chipu SID je věrná (pro neznalé,
návrh SIDu obsahoval chybu, díky které měl zvuk poměrně zvláštní barvu
a proto je velmi obtížné jej emulovat), her pro C64, ale i další
počítače je k dispozici opravdu veliké množství, nejčastěji ve formátu
D64 (obraz diskety). Popisovat všechny možnosti nastavení by bylo
nesmírně zdlouhavé, protože je toho opravdu mnoho a zájemci spíše
doporučuji studium manuálu na domovských stránkách.
Ostatní emulátory
Na prvním místě bych jmenoval ccs64,
který je stále vyvíjen, současná verze je 3.0, ale poslední verze pro
Linux je 1.09 z roku 1997. Jedná se o emulátor nejrozšířenější C64. Minus4
je emulátorem Commodore Plus/4, zdrojové kódy nejsou k dispozici,
binární soubory jen pro DOS, Windows a jako java applet. M.E.S.S.
je velice zajímavý projekt, který si klade za cíl být emulátorem co
největšího počtu počítačů (a konzolí), mj. umí i v minulém díle
popisovaný Sinclair (tomuto všeemulátoru bude muset být věnován jeden
samostatný díl). Pfau Zeh je emulátorem VIC-20,
bohužel se mi jej nepodařilo stáhnout. EC64
je opět emulátorem "pouze" C64, je OSS.
Odkazy
Nakonec pár obrázků z her
Závěrem
V tomto díle jsme vstřebali další 8 bitovou legendu,
popisovaných
emulátorů není mnoho a zaráží mne, že při popularitě jakou měl tento
počítač, když se vyráběl, jich není více. Na druhé straně ViceTeam
nasadil laťku velmi vysoko, je neustále vylepšován a pro vývojáře je
lepší se připojit k práci na stávajícím produktu, než začínat od nuly.
Pokud se lze vyjádřit k jeho pozici v našich luzích a hájích, byl zde
Commodore C64 jeden z nejrozšířenějších počítačů, ale popularity
Sinclaira a jeho klonů zde nedosáhl. Já sám jsem měl Sinclaira (jak
jsem již napsal v minulém díle), majitelům Commodore jsem záviděl
trochu lepší grafiku a zvuk, originální dataset a disketovku
(takříkajíce se to neflikovalo, jako na Sinclairu), ale programátorské
pokusy s grafikou a zvukem byly na C64 poměrně nepříjemné.
Verze pro tisk
|
Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
|
|

Vyhledávání software

Vyhledávání článků
28.11.2018 23:56 /František Kučera Prosincový sraz spolku OpenAlt se koná ve středu 5.12.2018 od 16:00 na adrese Zikova 1903/4, Praha 6. Tentokrát navštívíme organizaci CESNET. Na programu jsou dvě přednášky: Distribuované úložiště Ceph (Michal Strnad) a Plně šifrovaný disk na moderním systému (Ondřej Caletka). Následně se přesuneme do některé z nedalekých restaurací, kde budeme pokračovat v diskusi.
Komentářů: 1
12.11.2018 21:28 /Redakce Linuxsoft.cz 22. listopadu 2018 se koná v Praze na Karlově náměstí již pátý ročník konference s tématem Datová centra pro business, která nabídne odpovědi na aktuální a často řešené otázky: Jaké jsou aktuální trendy v oblasti datových center a jak je optimálně využít pro vlastní prospěch? Jak si zajistit odpovídající služby datových center? Podle jakých kritérií vybírat dodavatele služeb? Jak volit vhodné součásti infrastruktury při budování či rozšiřování vlastního datového centra? Jak efektivně datové centrum spravovat? Jak co nejlépe eliminovat možná rizika? apod. Příznivci LinuxSoftu mohou při registraci uplatnit kód LIN350, který jim přinese zvýhodněné vstupné s 50% slevou.
Přidat komentář
6.11.2018 2:04 /František Kučera Říjnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná v listopadu – již tento čtvrtek – 8. 11. 2018 od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5). Tentokrát bez oficiální přednášky, ale zato s dobrým jídlem a pivem – volná diskuse na téma umění a technologie, IoT, CNC, svobodný software, hardware a další hračky.
Přidat komentář
4.10.2018 21:30 /Ondřej Čečák LinuxDays 2018 již tento víkend, registrace je otevřená.
Přidat komentář
18.9.2018 23:30 /František Kučera Zářijový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 20. 9. 2018 od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5). Tentokrát bez oficiální přednášky, ale zato s dobrým jídlem a pivem – volná diskuse na téma IoT, CNC, svobodný software, hardware a další hračky.
Přidat komentář
9.9.2018 14:15 /Redakce Linuxsoft.cz 20.9.2018 proběhne v pražském Kongresovém centru Vavruška konference Mobilní řešení pro business.
Návštěvníci si vyslechnou mimo jiné přednášky na témata: Nejdůležitější aktuální trendy v oblasti mobilních technologií, správa a zabezpečení mobilních zařízení ve firmách, jak mobilně přistupovat k informačnímu systému firmy, kdy se vyplatí používat odolná mobilní zařízení nebo jak zabezpečit mobilní komunikaci.
Přidat komentář
12.8.2018 16:58 /František Kučera Srpnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná ve čtvrtek – 16. 8. 2018 od 19:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát jsou tématem srazu databáze prezentaci svého projektu si pro nás připravil Standa Dzik. Dále bude prostor, abychom probrali nápady na využití IoT a sítě The Things Network, případně další témata.
Přidat komentář
16.7.2018 1:05 /František Kučera Červencový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 19. 7. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát bude přednáška na téma: automatizační nástroj Ansible, kterou si připravil Martin Vicián.
Přidat komentář
Více ...
Přidat zprávičku
 Poslední diskuze
31.7.2023 14:13 /
Linda Graham iPhone Services
30.11.2022 9:32 /
Kyle McDermott Hosting download unavailable
13.12.2018 10:57 /
Jan Mareš Re: zavináč
2.12.2018 23:56 /
František Kučera Sraz
5.10.2018 17:12 /
Jakub Kuljovsky Re: Jaký kurz a software by jste doporučili pro začínajcího kodéra?
Více ...
|