PHP umí pracovat se soubory operačního systému. Zjistěme, k čemu to může být dobré a jak toho využít.
26.7.2004 15:00 | Petr Zajíc | czytane 89358×
RELATED ARTICLES
KOMENTARZE
Potřeba pracovat přímo s jednotlivými soubory operačního systému
není v dnešní době až tak palčivá. Mnoho informací lze totiž ukládat v
databázích, což může být jak rychlejší, tak i bezpečnější než používání
souborů. Přesto se ale příkazy PHP pro práci se soubory zabývat budeme
- jednak to je jednoduché a jednak Vám to může v některých případech
posloužit lépe než co jiného.
Readfile
Především si osvětleme funkci, která umí vkládat soubory do stránky.
Není to funkce include, o které jsme již v našem seriálu mluvili.
Funkce include (a require, rovněž i require_once) vkládají soubory php
a bývá v nich téměř vždy zdrojový kód php. Mám na mysli funkci,
která "tupě" otevře soubor a "vypustí" jej do výstupního proudu. V PHP
taková funkce existuje a jmenute se readfile(). Takže, máme-li na
serveru textový soubor 29_text.txt, můžeme napsat:
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=utf-8">
</head>
<?readfile("29_text.txt");?>
Spustit skript
Skutečně je to tak jednoduché (a to ještě hlavička je tam jen kvůli
tomu, aby
se stránka zobrazila správně česky). Někdy programátoři přesně nevědí,
zda může takto vložený soubor obsahovat tagy nebo instrukce PHP. Takže,
je to takhle:
- Jestliže soubor načtený pomocí readfile obsahuje formátovácí tagy
jazyka HTML, není to problém. Jestliže napříkad v souboru je tag
<B>, bude skutečně následující text tučně, protože prohlížeči je
srdečně jedno, jak byla informace kterou má zobrazit získána.
- Jestliže soubor načtený pomocí readfile obsahuje kód PHP, tento
kód se NEPROVEDE. Soubor je totiž tupě načten, ale NENÍ zpracován
parserem PHP. Neboli, všecho včetně informací mezi znaky <? a ?>
je skutečně vypsáno do prohlížeče. Váš prohlížeč možná informace mezi
značkami <? a ?> nezobrazí, ale
při zobrazení zdrojového kódu stránky se na ně můžete podívat.
Máte právo nevypovídat
Pro uživatele GNU/Linuxu bude asi následující informace známá, pokud
jste zvyklí na WINDOWS, zapište si ji za uši: Funkce readfile
pochopitelně respektuje nastavení přístupových práv systému. Takže,
pokud uživatel, pod nímž běží PHP nemá k souboru minimálně práva na
čtení, readfile selže. Když soubor přemísťujete na server, nastavení
jeho práv může být ovlivněno několika faktory. Jestliže máte na serveru
systémový účet, bude se to řídit tím, co Vám dovolil administrátor.
Používáte-li FTP, může být přístup k nahranému souboru ovlivněn
nastavením FTP serveru a/nebo FTP klienta a tak dále. Poučení je v tom,
že budete-li potřebovat číst soubory pomocí readfile, měli byste si
ověřit nejen to, zda existují, ale rovněž to, zda je můžete číst.
Adresáře
PHP umí pracovat rovněž s celými adresáři. Poměrně častá úloha je
například zobrazit názvy souborů z určitého adresáře s tím, že
názvy souborů jsou zároveň odkazy. Takle lze naprogramovat něco jako
on-line správce souborů. K úlohám podobného typu slouží několik příkazů
pro
práci s adresářem. Především je to třída dir, která obsahuje metody
read, rewind a close. Takže, obsah složky bychom mohli vypsat
následujícím skriptem:
<?
$slozka = dir("29");
while($soubor=$slozka->read()) {
if ($soubor=="." || $soubor=="..") continue;
echo "<a href=\"29/$soubor\">".$soubor."</a><br>\n";
}
$slozka->close();
?>
Spustit skript
Je to celkem přímočaré. Zobrazujeme složku, která je umístěna ve
stejné složce jako náš skript a jmenuje se 29. Metoda read třídy dir
vrátí název jednoho souboru ze složky nebo FALSE v případě, kdy je
načtena již celá složka. Jelikož by výpis obsahoval i adresáře "."
(aktuální adresář) a ".." (nadřízený adresář), nebudeme tyto
položky zobrazovat. A řádek s echo je jen vypsání názvu souboru s
tím,
že je to zároveň i odkaz.
Jestliže se obsah složky změní, nemusí se skript upravovat. Načte
vždy to, co složka obsahuje v době provádění skriptu.
Další šikovné příkazy
V PHP můžete zobrazit absolutní cestu pomocí příkazu getcwd.
<?
echo getcwd();
?>
Spustit skript
Můžete rovněž rozložit celý název souboru na cestu, název a příponu.
Pokud budete chtít, je možné vypsat zvlášť cestu, název a přípanu
souboru, který je právě spuštěn. K
tomu slouží funkce dirname a basename.
<?
echo "Cesta
k souboru skriptu: ".dirname($_SERVER["SCRIPT_FILENAME"])."<BR>\n";
$soubor=explode(".", basename($_SERVER["SCRIPT_FILENAME"]));
echo "Název skriptu: ".$soubor[0]."<BR>\n";
echo "Přípona skriptu: ".$soubor[1]."<BR>\n";
?>
Spustit
skript
Poznámka: Nemůžete použít
proměnnou $_SERVER["PHP_SELF"], protože ta vrací cestu relativně ke
kořenové složce webu, nikoli systému.
Existuje celá řada dalších funkcí pro práci se soubory. Příště se
podíváme na "nízkoúrovňové" práce se soubory - na vytvoření, zápis a
čtení ze souboru. Vytvoříme si taky nějaký příklad - bude to počítadlo
přístupů.