Stručný přehled distribucí

Na závěr našeho povídání o distribucích (na server) by neměl chybět jejich malý přehled – zvolil jsem distribuce z jakési "velké šestky" – tedy několika nejoblíbenějších a nejpoužívanějších zástupců, jmenovitě Debian, Gentoo, Mandrake, Red Hat, Slackware a SUSE (v abecedním pořadí). Do přehledu jsem zařadil i Fedoru, která je také dost oblíbená a svým způsobem částečně slouží i jako základ pro budoucí verze Red Hat Enterprise Linux (RHEL).

Debian GNU/Linux

O projektu: Debian založil v roce 1993 Ian Murdock. Komunita kolem Debianu funguje na základě Společenské smlouvy, která zajišťuje, že verze současné a budoucí budou free (tj. volně dostupné a svobodné).

Debian je volně dostupná distribuce s velkým zapojením komunity. Debian přišel s mnoha vylepšeními co se týče organizace distribuce (APT, debconf, systém /etc/alternatives, menu, buildd, jigdo pro správu ISO, řada původních balíčků), které ostatní přejímají nebo napodobují. Nicméně Debian téměř nepřispívá k vývoji software jako takového, zejména ne k vývoji velkých klíčových věcí (kernel, glibc). Debian podporuje architektury Intel x86/IA-32, Motorola 68k, Sun SPARC, Alpha, Motorola/IBM PowerPC, ARM, MIPS CPUs, HP PA-RISC, IA-64, S/390 a do budoucna se připravuje podpora (a jsou zatím neoficiální) architektur amd64 a SuperH. Podpora architektur je tedy na jednu stranu výborná (a balíky jsou dobře otestované), ale na stranu druhou významně zpomaluje vývoj.

Debian v budoucnu určitě nezanikne, ale lze očekávat zásadní změny. Současný způsob vývoje přestává být udržitelný (pomalé vydávání nových verzí, moc balíčků a architektur, masivní používání větví testing a unstable na něco, k čemu nejsou určeny, apod.).

Homepage: http://www.debian.org

Poslední stabilní verze: Debian GNU/Linux 3.0 "Woody" ze dne 19.7.2002

Největší klady: Výhodou Debianu je stabilita (ať už bezproblémový běh nebo neměnnost verzí), bezpečnost a snadná správa a udržovatelnost – upgrade funguje bez problémů i mezi verzemi distribucí. Debian má ohromné množství balíčků (současná stable verze přes 8 tisíc balíčků, připravovaná přes 10 tisíc; spravují se nástrojem APT) a běží na 12 různých architekturách.

Zápory: Stává se, že software v aktuální stabilní řadě je příliš starý (to se dá obejít backporty), instalace Woodyho vyžaduje určité zkušenosti, existuje pouze jedna stable verze (chcete-li Debian použít, musíte ji použít i za cenu starého software), "zneužívání" větve testing (která je určena především pro vývoj a její masivní používání lidmi, kterým se nelíbí stable, rozhodně není dobrý jev).

Fedora

O projektu: Fedora je výsledkem nové obchodní strategie firmy Red Hat představené v roce 2003. Fedora Core je linuxová distribuce podporovaná komunitou a open source projektem Fedora Project, který je sponzorován společností Red Hat (která z Fedory následně bere některé balíčky do své distribuce RHEL).

Fedoru sice vyvíjí mateřská firma Red Hat, ale distribuce je poměrně dost otevřená svobodným vývojářům a je volně k dispozici. Fedora podporuje architektury x86-compatible (32-bit) a x86_64 (64-bit AMD64, EM64T) – tedy ty, které jsou rozšířené a mají perspektivu. Budoucnost distribuce je poměrně jasná; rychle aktuální a nepříliš podporovaná Fedora je vhodná spíše na osobní desktop, experimentální server nebo vývoj.

Homepage: http://fedora.redhat.com/

Poslední stabilní verze: Fedora Core 3 "Heidelberg" ze dne 8.11.2004

Největší klady: aktuální software, podpora architektury AMD64, vazba na komunitu

Zápory: krátká a ne moc dobrá podpora formou updatů (něco řeší Fedora legacy, i když také není dokonalá), svým způsobem testovací větev pro RHEL

Gentoo

O projektu: První hlavní verze distribuce vyšla v roce 2002, kdy ještě jako vývojář působil její zakladatel Daniel Robbins (v dubnu 2004 skončil jako Chief Architect Gentoo). Podobně jako Debian má i Gentoo Social Contract – smlouvu zajišťující současnou i budoucí svobodu a volnou dostupnost distribuce.

Gentoo je volně dostupná distribuce se zapojením svobodných vývojářů. Podporuje architektury alpha, amd64, hppa, mips, ppc, ppc64, sparc, x86; ovšem většina balíků v posledních verzích je pouze pro architekturu x86, podpora non-x86 tedy není tak dobrá, jak se může zdát. Gentoo může ovlivňovat upstream svými patchi pro kompilaci programů v různých podmínkách, nicméně vlastní vývoj software spíše přenechává vývojářům.

Gentoo je v současné době komunitní projekt a prodělává intenzivní vývoj, takže je docela těžké odhadnout, jestli se v budoucnu prosadí a udrží.

Homepage: http://www.gentoo.org

Poslední stabilní verze: je ta právě aktuální (která se obvykle s každým dnem mění); Gentoo není primárně binární distribucí; stažený software si přímo kompilujete pro cílový stroj

Největší klady: propracovaný správce software pro potřeby Gentoo (Portage, který se podobá BSD), aktuální verze programů, ideální pro vývojáře (poslední verze software), možnost kompilace s různými optimalizacemi, volbami a patchi (elegentně i vlastními), velká diverzita prostředí

Zápory: nestálost verzí a problémy s tím související (admin může aktualizovat pouze kvůli bezpečnostním opravám, ale přesto musí sledovat vývoj software), dlouhá doba instalace (obzvlášť na pomalejších strojích; částečně to lze řešit pomocí GRP), nevhodné pro uživatele se špatným připojením k internetu, náročnější pro nové uživatele, časově náročnější správa při produkčním nasazení, velká diverzita prostředí

Mandrakelinux

O projektu: v roce 1998 se francouzská firma MandrakeSoft rozhodla vytvořit novou distribuci s cílem zjednodušit provozování linuxového stroje a postup k cíli se jí zatím celkem daří.

Mandrake vyvíjí MandrakeSoft, nicméně ani Mandraku nechybí početná vývojářská komunita. Z pohledu podpory vývoje přinesl Mandrake mnoho nápadů v oblasti nástrojů pro desktopového uživatele, ale jinak kopíruje co může, takže vývoji jako takovému asi moc nepomáhá. Do balíčků se snaží dostat co nejvíce funkcí i za cenu ne úplně důvěryhodných patchů. Mandrake dává k dispozici některé své verze, ale se zpožděním (pro členy klubu to neplatí), nebo vůbec (enterprise verze označovaná jako Corporate Server). Aktuální verze Mandrake podporuje architektury i586, amd64; podpora non-x86 tedy není moc dobrá.

Budoucnost Mandrakelinuxu závisí na tom, jak bude přežívat Mandrakesoft, který je na tom momentálně zřejmě dobře díky státním a vládním zakázkám. Vývoj bude nejspíše podobný jako dosud, ovšem bez nějaké rychlé nápravy nedostatků.

Homepage: http://www.mandrakelinux.com

Poslední stabilní verze: Mandrake Linux 10.1 (Official) ze dne 16.9.2004

Největší klady: uživatelsky přívětivé konfigurační nástroje pro širokou škálu činností, ideální pro klikajícího začátečníka, placený klub uživatelů se zvláštními výhodami

Zápory: nezanedbatelné množství chyb a chybiček, trochu matoucí způsob distribuce (několik různých jmen a způsobů distribuce, klub ...), neveřejná a drahá enterprise verze (Corporate Server)

Red Hat (Enterprise) Linux

O projektu: distribuce Red Hat (a později i stejnojmenná firma) vznikl v roce 1993 díky pánům se jmény Bob Young a Marc Ewing. O deset let později po vydání Red Hat 9 bylo rozhodnuto o změně obchodního modelu – Red Hat bude enterprise distribucí, zatímco Fedora project bude pokračovat v "původním stylu".

Komunita je do vývoje RHELu zapojena díky Fedoře. Zdrojové kódy od RHEL včetně updatů jsou volně dostupné a existuje několik klonů, které nabízejí binární balíčky. Občas dá Red Hat k dispozici také něco navíc (např. nedávný dočasný přístup do Red Hat Network zdarma). RHEL je z hlediska distribuce dost konzervativní (i když postupně také implementují řadu inovativních nápadů), v současné době je to právně on, kdo se největší měrou zasluhuje o posunutí vývoje dál, jako jeden z prvních nasazuje různé zajímavé věci, do kterých se ostatní moc nehrnou (kernel 2.6, NPTL, UTF8, SELinux, ...).

Budoucnost Red Hatu, stejně jako Fedory, je poměrně jasná. RHEL je dlouho podporovaná, malá a vyladěná enterprise distribuce. Zdá se, že současný stav klonů Red Hatu vyhovuje a nedá se očekávat, že by byl omezován přístup ke zdrojovým balíčkům RHELu. Ostatně, dělají mu dobrou reklamu.

Homepage: http://www.redhat.com

Poslední stabilní verze: RHEL 4 ze dne 15.2.2005

Největší klady: výborná funkčnost, bezproblémový běh, neměnnost verzí, volně dostupné zdrojové kódy

Zápory: stává se, že některé součásti jsou v aktuální stabilní řadě staré, relativně vysoká cena

Slackware Linux

O projektu: V roce 1993 ohlásil Patrick Volkerding distribuci Slackware verze 1.0, která si klade za cíl stabilitu a jednoduchost.

Slackware je volně dostupná distribuce, do které zřejmě přispívají i svobodní vývojáři, ačkoli se nezdá, že by Slackware nějak ovlivňoval vývoj dalšího software. Slackware podporuje pouze architekturu x86, pokusy o podporu jiných architektur rychle zanikly (ačkoli zatím živě vypadá podpora architektury S/390). Budoucnost Slackware díky tomu, že se jedná v podstatě o one-man show, záleží na jednom konkrétním člověku a jeho zdraví, náladách (viz nárazově vydávané updaty apod.).

Homepage: http://www.slackware.com/

Poslední stabilní verze: Slackware 10.1 ze dne 7.2.2005

Největší klady: technologie KISS (Keep it Simple, Stupid) – tedy jednoduchost, jednoduchá a čistá konfigurace, startovací skripty, stabilita, rychlá instalace

Zápory: software ve speciálních tarballech (pro někoho ovšem výhoda), budoucnost záleží na jediném člověku

SUSE LINUX

O projektu: S.u.S.E. byla založena v Německu v roce 1992 původně jako firma poskytující konzultace pro UNIX. V roce 1994 vydala své první CD s linuxem (založeným na SLS a Slackware), který se postupem vyvinul v unikátní a používanou distribuci. V roce 2003 byla firma SUSE odkoupena firmou Novell, samotný převod byl dokončen začátkem roku 2004.

Do vývoje SUSE není (díky neveřejnému modelu vývoje) zapojena komunita téměř vůbec. Normální verze je volně dostupná, není v ní obsažen komerční a další podivně licencovaný software, enterprise verze není volně dostupná. SUSE dodává rovnocennou distribuci pro architektury amd64 a x86 (také to byla první distribuce podporující amd64). SUSE přichází s mnoha inovativními nápady (i když ty na rozdíl od Debianu nejsou snadno použitelné jinde, např. yast) a s mnoha zaměstnanci významně popohání vývoj kupředu (kernel, OpenOffice.org apod.), i když občas trochu zmateně.

SUSE má díky Novellu silné zázemí, ale poměrně nejasný směr vývoje do budoucna. Novell zdá se zatím pořádně neví, jak se k Linuxu stavět, takže je těžké odhadnout, jak se bude vyvíjet distribuční model, ceny, licence, volná dostupnost nebo třeba otevřenost.

Homepage: http://www.suse.com

Poslední stabilní verze: SUSE LINUX 9.2 ze dne 25.10.2004

Největší klady: uživatelsky přívětivé konfigurační nástroje, dobře odladěný a rozumně aktuální systém

Zápory: neveřejný vývoj, slabá vazba na komunitu, volně dostupné jenom non-enterprise verze

Závěr

Je dost dobře možné, že jsem nezmínil vaší oblíbenou distribuci, nebo jsem naopak o vaši oblíbené distribuci neřekl tolik, kolik bych měl. Proto budu velice rád za připomínky, doplnění a podobně v diskuzi pod článkem. Rozhodně nemáme zájem o hádky bez argumentů (flamewar) – tyto příspěvky mohou být bez dalšího upozornění smazány.