Velké množství programovacích jazyků je založeno na proměnných a výrazech, nejinak je tomu v případě Pythonu.
23.11.2004 15:00 | Aleš Hakl | czytane 31782×
RELATED ARTICLES
KOMENTARZE
Python u proměnných nerozlišuje datové typy a do jakékoli proměnné můžeme
uložit hodnotu libovolného typu. Narozdíl od mnoha jiných jazyků,
proměnná v Pythonu vznikne tak, že jí přiřadíme nějakou hodnotu, není
možné použít proměnnou, do které jsme ještě žádnou hodnotu nepřiřadili,
prostě proto, že taková proměnná vůbec neexistuje.
Identifikátory
Každá proměnná je identifikována svým
názvem, takzvaným identifikátorem. Identifikátor je sekvencí písmen
anglické abecedy, čísel a případně podtržítek, podobně jako například v
jazyce C. Identifikátory začínající podtržítkem mají, opět podobně jako
v jazyce C, nejrůznější speciální významy. V pozdějších dílech si tyto
různé speciální významy
vysvětlíme, spolu s konstrukcemi, kterých se týkají. Také existuje 28
klíčových slov, které si jazyk Python rezervuje a není je tedy možné
použít jako identifikátory:
and assert break class continue def del elif else except exec finally
for from global if import in is lambda not or pass print raise return
try while
Opět podobně jako v jazyce C, Python rozlišuje v identifikátorech
velikost písmen.
Přiřazení
Proměnnou vytvoříme tak, že do ní přiřadíme konkrétní hodnotu, od toho bodu
bude taková proměnná existovat. Místo prvního přiřazení též určuje, jestli
bude proměnná globální (pokud je do ní přiřazeno v hlavním programu),
nebo lokální pro blok či funkci, ve které bylo do dané proměnné poprvé
přiřazeno.
Hodnotu proměnné přiřadíme pomocí operátoru "=
" (opět
podobně jako v jazyku C). Například takto:
a = 1 # celé číslo
b = "bagr plave" # řetězec
c = [1, 2, 3] # seznam
d = ('a', 'b', 'c') # n-tice
e = {'a': 'A', 'b': 'B'} # slovník
f = g = a # Přiřadíme proměnným f a g hodnotu
# proměnné a (tj. nejspíše 1)
Na posledním řádku výpisu výše vidíme, že návratová hodnota operátoru
přiřazení je hodnota, která byla přiřazena, a proto je možné například
takto přiřazení řetězit za sebe.
Často potřebujeme vytvořit prázdný seznam nebo slovník, do kterého
později přidáme nějaké prvky. Provedeme to přesně tím způsobem, který
se nabízí, přiřadíme proměnné prázdný seznam či slovník:
Přístup k proměnné
Od chvíle kdy proměnná poprvé nabude nějaké hodnoty, můžeme ji v programu
používat, narozdíl od mnoha jiných skriptovacích jazyků se pro odlišení
proměnných nepoužívá žádná zvláštní syntaxe se znaky jako $
.
Na místo, kde chceme použít nějakou proměnnou, prostě uvedeme její
identifikátor.
>>> print "Hodnota proměnné b je:", b
Hodnota proměnné b je: bagr plave
Pokud někde uvedeme identifikátor proměnné, do které zatím nebylo
přiřazeno, dočkáme se výjimky NameError
z důvodů, že
interpret Pythonu nemá tušení co by daný identifikátor mohl
reprezentovat.
Příklad
Představme si, že chceme vytvořit program který načte nějaký text od
uživatele a opět ho vypíše rozšířený o svůj vlastní text.
(kdybych nepoužil tak neužitečný příklad, tak by to třeba mohlo i být na
něco užitečné ^_~ (tato poznámka obsahje více významů))
Na tomto příkladě krásně využijeme proměnné a můžeme si ukázat funkci
raw_input
sloužící k nejjednoduššímu načítání řádky textu
od uživatele a některé pokročilé vlastnosti příkazu print
.
Načítáme text od uživatele
Prvním krokem našeho jednoduchého programu bude načíst od uživatele
texty ,které později doplníme do šablony. Použijeme k tomu výše zmíněnou
funkci raw_input
.
Tato funkce načte jeden řádek od uživatele a vratí ho jako řetězec.
Taktéž můžeme jako její nepovinný argument uvést řetězec, který bude
použit jako prompt. Funkce raw_input
umožnuje uživateli při
načítání z terminálu provádět různé pokročilejší editace, podobně jako
například knihovna readline použitá například v oblibeném shellu
bash
.
co_je_dnes = raw_input('Co je dnes?')
co_je_vlado = raw_input('Co je Vlado?')
Skládáme a vypisujeme výsledek
Příkaz print
umožnuje vypsat více řetězců (nebo i nějakých
hodnot, které je možné převést na řetězce) tak, že tyto řetězce oddělíme
čárkou, příkaz print
je pak vypíše oddělené mezerou. Pokud
nám toto oddělení mezerou nevyhovuje, můžeme dva řetězce spojit pomocí
operátoru +
.
Námi načtené texty tedy můžeme s našimi texty složit napřiklad takto:
print "Dnes je", co_je_dnes+'.', "Vlado je", co_je_vlado+'.'
Nakonec bych doplnil, že toto řešení je poněkud nešikovné a v dalších
dílech se jistě zmíním o lepších.
V příštím díle se podrobněji podíváme na operátory, jež nám Python
nabízí. Chtěl bych v několika dalších dílech pokračovat podobným
stylem dílů, nejprve vysvětlit nějakou vlastnost jazyka a poté v rámci
příkladu popsat několik užitečných funkcí, osobně bych řekl, že je to
vhodnější postup než ze začátku pouze o jazyku teoretizovat nebo naopak
pouze používat cosi bez jakéhokoli vysvětlení.