Žádné pozdravy z dovolené, nýbrž virtuální tabulky a práce s nimi. To nás čeká v dnešním dílu seriálu o MySQL.
9.12.2005 06:00 | Petr Zajíc | czytane 33424×
RELATED ARTICLES
KOMENTARZE
Motto: Každý velký systém má časem
tendenci být nepřehledný.
Asi to znáte sami. Internet obsahuje spoustu míst, na něž byste se
chtěli vrátit, souborový systém obsahuje desítky programů, které čas od
času spouštíte a databáze obsahují kvanta dat v mnoha tabulkách. Ta věc
má společné řešení - v prohlížeči máte záložky, na ploše zástupce a v
databázi? V databázi jsou pohledy. Dnes bude řeč o pohledech v MySQL -
co to je, jak to funguje a kdy něco takového použít.
Databáze rostou
Možná máte nějaký malý projekt používající databázi; snad na webu.
Často se stává, že takový systém obsahuje relativně málo tabulek -
třeba kolem deseti. Větší systémy však mají běžně několik desítek
tabulek - a
opravdu velké jich mají stovky a tisíce. Takže časem se bude každý, kdo
s něčím tak velkým pracuje potýkat nejen s množstvím dat v tabulkách,
ale i s počtem tabulek jako takových.
Řešením mohou být pohledy (anglicky views). Pohled je virtuální
databázová struktura, která může obsahovat data z nula až více tabulek.
Nebo chcete-li obdobnou definici, pak pohledy jsou "statické dotazy, s
nimiž lze pracovat, jako by to byly tabulky". To znamená, že z nich lze
především vybírat data (k čemuž slouží nejčastěji), a někdy do nich lze
i data vkládat. Databázové systémy by se bez pohledů obešly - podobně,
jako byste se na ploše obešli bez zástupců nebo v prohlížeči bez
záložek. Ale práce s nimi může být mnohem pohodlnější.
Pohledy v MySQL
MySQL má pohledy jako další "trhák" pětkové řady - jsou k dispozici
od verze 5.0 a je to velmi žádaná funkce databáze. Přestože jsem
uvedl, že pohledy byly vynalezeny jako prostředek, jak se vyznat v
tabulkách, mají ještě celou řadu výhod:
- Mohou sloužit jako jiné pojmenování tabulek
- Mohou z tabulky vybrat jen určité řádky (nebo sloupce)
- Pohledy mohou obsahovat výrazy (jako jsou vestavěné funkce MySQL
nebo uživatelsky definované funkce).
- Mohou spojovat data z více tabulek
- A konečně, pohledy se mohou odkazovat na další pohledy
Jak se pohled vytváří? Velmi jednoduše, a sytaxe v tomto případě
stojí za to, abyste se ji naučili zpaměti. Syntaxe je totiž de facto
shodná se syntaxí příkazu SELECT s tím, že to celé je pojmenováno.
Mějme tedy například tabulku:
create table pracovnici
(id int not null auto_increment ,
prijmeni varchar(50) not null , zamestnanod date not null ,
zamestnando date null , vek tinyint not null ,
primary key ( id )) type = myisam ;
s daty:
insert into pracovnici
(prijmeni, vek, zamestnanod, zamestnando) values
('Novák',38,'2004-02-01',NULL),
('Horák',23,'2005-01-01','2005-11-30'),
('Votočková',28,'2004-11-01',NULL),
('Bízová',26,'2005-03-01','2005-10-30'),
('Přikryl',39,'2005-12-01',NULL);
Nejjednodušší pohled, vytvořený "nad" touto tabulkou by potom mohl
vypadat nějak takto:
create view vwPracovnici
as
select * from pracovnici;
Od tohoto okamžiku můžete pohled použít jako tabulku, ve smyslu:
select * from
vwPracovnici;
Ovšem, jak jsme uvedli, lze vytvořit i pohled s funkcemi. Takže,
následující ukázky jsou všechny v pořádku:
create view
vwPrumernyVek as select avg(vek) as prumer from pracovnici;
Vrátí průměrný věk (výsledek bude obsahovat vždy jen jeden řádek).
Neboli pohled může obsahovat agregační funkci.
create view
vwDobaNeurcita as select * from pracovnici where zamestnando is null;
Vrátí pracovníky, kteří nemají v tabulce údaj o datu ukončení
pracovního poměru a jsou zaměstnáni na dobu neurčitou (za předpokladu,
že to tak chápeme, údaj zamestnando
by taky mohl znamenat datum vyhazovu).
Neboli pohled může obsahovat podmínku.
create view vwSeznamLidi
as select prijmeni from pracovnici order by prijmeni;
Vrátí prostě jen seřazený seznam jmen. Ukázka je zde proto, abyste
si uvědomili, že dotaz nemusí vracet z tabulky všechny sloupce a že
může obsahovat řazení. To v některých DBMS není tak samozřejmé a jinde
to dokonce vůbec nejde. Uvádět daší příklady pohledů asi nebude příliš
přínosné - jen dodejme, že pohledy mohou rovněž vracet data z více
tabulek spojených pomocí LEFT JOIN nebo INNER JOIN.
Praxe
Všeho moc škodí. Pokud budete mít na ploše osmdesát zástupců, zřejmě
ztratí svou původní funkci - rychle najít a spustit program. Stejně tak
pokud budete mít v databázi příliš mnoho dotazů, nejspíš se mezi nimi
ztratíte. Nezapomeťe, že když budete v aplikaci mít výběr z dotazu a ne
z tabulky, tak si tím vytvoříte mnohem méně čitelný kód. Následující
postřehy by Vám tedy mohly přijít vhod:
Používejte pohledy, pokud
- si tím subjektivně zjednodušíte práci
- se stejný dotaz opakuje
- vám to usnadní psaní vícenásobných spojení
- potřebujete mít v dotazu SELECT nějaké výrazy
Nepoužívejte pohledy, pokud
- se dotazy, které by byly v definici pohledů nebudou opakovat
- jich už máte v databázi spoustu a místo hledání existujícího si
"pro jistotu" vytvoříte nový
- "vrstvíte" dotaz na dotaz a nejste schopni poznat, z jaké tabulky
vlastně data pocházejí