Něco o příkazu REPLACE. Také se dozvíte, jak lze jednoduše odstranit z tabulky duplicitní záznamy.
29.4.2005 15:00 | Petr Zajíc | czytane 54651×
RELATED ARTICLES
KOMENTARZE
Již byla řeč o vkládání dat, o jejich aktualizaci i o jejich
odstraňování. V souvislosti s tím si dovolím nabídnout několik tipů a
triků, které se v této oblasti mohou hodit. Uvidíte, že MySQL může
příjemně i nepříjemně překvapit.
Příkaz REPLACE
Příkaz REPLACE funguje podobně jako INSERT s tím, že za určitých
okolností může některé řádky v tabulce přepsat. Přepsány budou záznamy,
mající stejný primární klíč nebo jedinečný index. O indexech sice ještě
v seriálu řeč nebyla, měli jsme však možnost zmínit se o primárních
klíčích, a to v souvislosti s automaticky číslovanými řádky (ve
skutečnosti to často je tak, že primární klíče tvoří právě automatická
čísla řádků). Následuje příklad na REPLACE předpokládájící, že se
rozhodneme vyměnit telefonní čísla v hypotetickém adresáři. Jako
primární klíč poslouží e-mail uživatele:
create table
replace_test (email varchar(50), jmeno varchar(50), telefon
varchar(20), primary key (email));
insert into replace_test (email, jmeno) values('nekdo@nekde.cz',
'Někdo'),
('nekdojiny@nekdejinde.cz', 'Jára Cimrman');
replace into replace_test(email, jmeno) values('nekdo@nekde.cz', 'Úplně
někdo jiný');
Pokud to zkusíte a prohlédnete si výsledky, zjistíte, že skutečně
nebyl vložen třetí záznam, ale místo toho byl přepsán záznam druhý,
protože souhlasil primární klíč - email. Upřímně řečeno, moc v lásce
příkaz REPLACE nemám. A to ze tří důvodů:
- V praxi se mi ještě nepodařilo přijít na situaci, kdy by měl
reálné využití. Mám na mysli převážně webové aplikace. Nevím, možná to
souvisí s bodem č. 2 (Pokud však REPLACE používáte, šup s tím do
diskuse pod článkem).
- Příkaz REPLACE je v SQL nestandardní.
To znamená, že jej většina DBMS nemá a já si na něj nějak nemůžu
zvyknout. Pochopitelně, že by podobná úloha šla řešit pomocí kombinace
příkazu DELETE a INSERT.
- Nezapomeňte, že příkaz REPLACE maže celý řádek. V našem příkladu
by to třeba znamenalo, že pokud bychom přepsali řádek s telefonem a
nezadali nový telefon, ten původní tam v žádném případě NEZŮSTANE. Do
nezadaných polí se totiž vloží výchozí hodnota (nebo hodnota NULL).
Příklad je zajímavý ještě něčím - všimněte si, že jako primární klíč
jsme použili e-mail. Klíčem skutečně nemusí být jen číslo; měla by to
však být informace, která se s dostatečnou zárukou nebude moci v
tabulce opakovat. Například jméno to nesplňuje (že, Josefe Nováku?),
e-mail, rodné číslo nebo číslo bankovního účtu však nejspíše ano.
Klauzule IGNORE
Bolení hlavy můžete mít z toho, když se vám povede během příkazu
manipulujícího s daty způsobit v databázi chybu. Mějme například
následujcí tabulku:
create table seznam (id
int not null auto_increment, nazev varchar(50), primary key (id));
do níž vložíme naprosto nevinný řádek:
insert into seznam
(nazev) values (2, 'druhý řádek');
Co se však stane, jestliže následně spustíme
tento příkaz, který se pokusí vložit tři záznamy?
insert into seznam (id,
nazev) values (1, 'první řádek'), (2, 'druhý řádek'), (3, 'třetí
řádek');
Tento jeden příkaz by měl vložit tři položky, přičemž druhá z nich
neprojde (obsahovala by duplicitu). Jak to dopadne? Nejspíš vás to
překvapí, ale BUDE vložen první řádek - a následně příkaz skončí
chybou. Dostáváme se do stavu, kdy část příkazu byla provedena, ale
část ne. To je jedna z nejhorších věcí, které vás v databázovém světě
mohou potkat. Jak z toho ven? Existují v zásadě dvě možnosti - buď
všechny chyby ignorovat, nebo v případě jakékoli chyby VŮBEC NIC
nevkládat. My se teď budeme zabývat tou první situací. V takovém
případě stačí kouzelné rozšíření příkazu INSERT, a to o slovíčko
IGNORE, takto:
insert ignore into
seznam
(id,
nazev) values (1, 'první řádek'), (2, 'druhý řádek'), (3, 'třetí
řádek');
To povede k tomu, že druhý záznam sice rovněž nebude vložen, ALE TEN
TŘETÍ ANO. Neboli, všechny chyby budou tiše ignorovány a všechno, co
půjde uložit se taky uloží.
Pozn.: Ten druhý způsob -
nevkládat nic - popíšu zatím pouze náznakem. Něčeho takového lze v
MySQL dosáhnout použitím transakcí a tabulek používajících transakce.
Tam je totiž výchozí chován to, že chyba uprostřed příkazu zruší celý
příkaz. A o tom ještě uslyšíme.
Kdy používat rozšíření IGNORE? Narozdíl od příkazu REPLACE mám
několik tipů. Například v situaci, kdy chceme
rychle něco někam vložit s tím, že to bude odkontrolováno později. Nebo
mám pro vás speciální trik, kterým rychle odstraníte duplicitní řádky z
tabulky.
Odstranění duplicit
To je poměrně častá úloha, kterou někteří programátoři řeší dost
krkolomně. Přitom to lze provést i jednoduše. Mějme následující tabulku:
create table duplicity
(soucastka varchar(50), poznamka varchar(50));
insert into duplicity (soucastka) values ('matička');
insert into duplicity (soucastka) values ('matička');
insert into duplicity (soucastka) values ('šroubeček');
insert into duplicity (soucastka) values ('šroubeček');
insert into duplicity (soucastka) values ('podložka');
insert into duplicity (soucastka) values ('podložka');
insert into duplicity (soucastka) values ('podložka');
a chtějme z ní odstranit duplicitní záznamy. Možná tomu nebudete
věřit, ale s tím, co jsme se již v seriálu naučili to je hračka:
create table bezduplicit
like duplicity;
alter table bezduplicit add primary key (soucastka);
insert ignore bezduplicit select * from duplicity;
drop table duplicity;
rename table bezduplicit to duplicity;
Co se vlastně stalo? Nejdřív jsme si vytvořili kopii naší původní
tabulky. Pak jsme ji trochu předefinovali, a nakonec jsme se do ní
pokusili vložit, co se dalo. Jelikož však nová tabulka nesmí obsahovat
duplicitní údaje ve sloupci soucastka, povedlo se vždy jen takové
vložení, které se ještě neopakovalo. Ale, příkaz neskončí na první
chybě, naopak pokračuje. Tento způsob vyčištění zdvojených (ztrojených
...) záznamů je jeden z nejrychlejších. Příliš jej nespomaluje ani
počet duplicitních záznamů, ani to, kolikrát se jednotlivé
hodnoty opakují. Výhodou je rovněž to, že z
prvních vyhovoujících záznamů by byly vloženy i údaje z dalších sloupců
(jako je naše poznámka). Čistě pro pořádek jsem ještě původní tabulku
odstranil a tu novou přejmenoval.
V dalším díle seriálu se začneme zabývat poměrně rozsáhlou látkou -
a tou bude vybírání záznamů pomocí příkazu SELECT.