Databáze zřídkakdy bývají jen pro čtení. A z toho vyplývá, že do
naprosté většiny databází se musí dát nejen zapisovat, ale musí být
rovněž možné jednou zapsaná data měnit, opravovat. Právě o tom bude
dnešní díl
MySQL seriálu.
Příkaz UPDATE
J aktualizaci stávajících dat v tabulce slouží příkaz UPDATE.
Nejjednodušší forma příkazu UPDATE může vypadat nějak takto:
update penize set castka
= 100;
Tedy název tabulky, příkaz set, název pole a jeho hodnota. Jedním
příkazem UPDATE se dá změnit více než jeden sloupec. To by vypadalo
nějak takhle:
update penize set castka
= 100, dph=19, castka_s_dani=119;
Data, která se aktualizují, mohou nějakým způsobem záviset na datech
předchozích. To například znamená, že plošné zdražení všech výrobků v
ceníku o 15% by se v databázi dalo realizovat tímto příkazem UPDATE:
update cenik set cena =
cena * 1.15;
Všem třem výše uvedeným příkladům však pro reálné použití v praxi
něco podstatného schází. Všechny jsou totiž napsány tak, že
zaktualizují celou tabulku. Uvědomme si, že tabulka může být buďto
prázdná, nebo může obsahovat jeden záznam, nebo jich tam mohou být
tisíce. To nás přivádí k velmi podstatné možnosti, kterou mají všechny
databáze, a tou možností je:
Omezení počtu ovlivněných řádků
Co mám tím výrazem na mysli a proč se to rozebírá v díle o
aktualizaci dat? Výrazem "počet ovlivněných řádků" se v databázové
hantýrce myslí
- Počet řádků, které se budou vkládat
- Počet řádků, které se budou aktualizovat, nebo
- Počet řádků, které se budou mazat, nebo
- Počet řádků, které se budou vracet volající aplikaci jako data
Pokud vkládáme údaje do databáze (viz minulý díl),
je počet ovlivněných záznamů předem jasný. Jestliže nedojde k chybě,
bude
vloženo tolik záznamů, kolik si jen volající aplikace bude přát. Takže
v případě vkládání nových řádků do databáze se počet ovlivněných
záznamů řídí tím, kolik dat přichystáme.
Naprosto jiná situace však nastane, pokud se budou data aktualizovat
(o tom je řeč dnes), mazat (rozebereme příště) nebo vybírat (někdy
později). V těchto případech tedy musí existovat nějaký způsob, jak
databázi sdělit, co všechno má zaktualizovat (nebo smazat, nebo
vybrat). Představte si například fakturantku, která objevila chybu v
celkové částce na faktuře. V tabulce faktrur může být několik tisíc
záznamů, naše pohledná asistentka však potřebuje upravit jen jeden -
MySQL tedy musí mít nějaký mechanizmus, jak daný řádek najít,
zaktualizovat a ostatních se ani nedotknout.
Tento mechanizmus spočívá v použití klíčového slova WHERE v textu
příkazu. Nejlépe to bude patrné na příkladech. Naše fakturantka bude
dejme tomu vědět číslo faktury, kterou chce opravit. Takže aplikace
může směle zavolat příkaz UPDATE ve stylu:
update faktura set cena
= 1500 where cislo = 20050126;
Klauzule where "donutí" databázi, aby si aktualizovanou tabulku
nějakým způsobem prošla a upravila jen
některé řádky. Tomuto přístupu
se velmi často říká filtrování záznamů.
Pozn.: V našem příkladu s fakturou
by se pravděpodobně jednalo o
jediný řádek. Faktury totiž bývají číslovány vzestupnou řadou, aby byla
zajištěna jejich jednoznačnost.
Pro osvěžení se můžete podívat na některé typické příklady použití
klauzule WHERE. Zdražit banány o 10% bychom mohli v
ceníku zeleniny nějak takto:
update cenik set cena =
cena * 1.1 where zbozi = 'banány';
A zaktualizovat počet výrobků, které dnes udělal nějaký dělník v
továrně by se dalo tímto způsobem:
update vyrobky set pocet
= pocet+1 where datum = '20050420' and delnik = 'Josef Novák';
Z poslední ukázky je mimochodem pěkně vidět, že podmínka WHERE může
být
složená. Lze v ní používat například klíčová slova AND, OR a NOT, jak
to pravděpodobně znáte z programovacích jazyků. MySQL má kromě klauzule
WHERE ještě další možnost, jak ovlivnit počet aktualizovaných řádků - a
to pomocí klauzule LIMIT. Nejprve ukážu na příkladu:
update faktura set cena
= 1500 where cislo = 20050126 limit 1;
A teď to vysvětlím. Klíčové slovo LIMIT omezuje počet řádků, které
se budou
aktualizovat, na nějaké pevně dané číslo. Pokud se použije jak klauzule
WHERE, tak LIMIT, funguje MySQL následovně:
- Vyberou se všechny řádky, které odpovídají podmínce WHERE
- Z nich se vybere jen prvních n řádků, kde n je počet v klauzuli
LIMIT
- Těchto prvních n řádků se zaktualizuje, ostatní zůstanou
nedotčeny.
Pokud si na používání klauzule LIMIT zvyknete, zjistíte, že je
docela užitečná. Tak třebas v příkladu s fakturou si jako
programátoři můžete chtít zajistit, že příkaz každopádně
zaktualizuje nejvýše jeden řádek. Není žádná ostuda použít
(teoreticky nadbytečnou) klauzuli LIMIT. Dotaz to téměř nezpomalí a za
tu jistotu to určitě stojí.
Speciality, tipy a triky
Teď vám poradím něco z praxe. Často bývá nutné aktualizovat jeden
sloupce na základě jiného, ale s určitou rozhodovací logikou. Dejme
tomu, že budete mít tabulku, kde čísla od jedničky do čtyřky budou
značit roční období a bude existovat další sloupec, který by měl
reprezentovat textové vyjádření tohoto období (jaro - zima).
create table obdobi
(kvartal tinyint, nazev varchar(6));
insert into obdobi (kvartal) values(1), (2), (3), (4), (1);
Dá se na to jít takto:
update obdobi set nazev
=
case
when kvartal = 1 then 'jaro'
when kvartal = 2 then 'léto'
when kvartal = 3 then 'podzim'
when kvartal = 4 then 'zima'
end;
Pomocí příkazu
CASE se dají podobné věci velmi snadno zařídit. Příkaz UPDATE
obecně neselže, pokud je tabulka prázdná nebo pokud díky omezujícím
podmínkám WHERE (nebo LIMIT) nevyhovuje ani jeden záznam. Příkazem
UPDATE se dají aktualizovat data v jedné tabulce daty z jiné tabulky.
Nebo se jím dají aktualizovat data v několika tabulkách najednou. K
těmto věcem ještě v seriálu dojdeme, momentálně na ně však nemáme
dostatek vědomostí.
Příště se budeme bavit o odstraňování záznamů.