ARCHIV |
|||||
Software (10844)
Distribuce (131)
Skripty (697)
Menu
Diskuze
Informace
|
MySQL (7) - hrátky s číslyDalší trocha databázové teorie MySQL, dnes o ukládání čísel. V předešlém díle jsme uvedli některé základní věci, které byste měli
znát při ukládání řetězců
do databáze MySQL. Dnes se podíváme na to, jak MySQL ukládá čísla.
Uvidíte,
že s tím může být docela zábava. MySQL a celá číslaZ programátorských důvodů existuje celá řada datových typů, do nichž
lze v
MySQL uložit celá čísla. Liší se zejména tím, jak velká čísla může
takový sloupec pojmout. Nejmenším celočíselným typem je TINYINT, který
může nabývat hodnot od -128 do +127, včetně. V praxi jej zřejmě moc
často nepoužijete, leda snad pro uložení čísel, které zkrátka nikdy
větší nebudou (například den v týdnu). Pro TINYINT je v databázi
potřeba jen jeden bajt místa. SMALLINT je již rozsahem větší a bude se tedy používat
mnohem častěji. Uloží celá čísla od -32 768 do +32 767. S
oblibou jej
nasazuji třebas v účetních programech na číslování dokladů, málokdo má
totiž víc než 32767 dokladů v účetním roce. SMALLINT zabírá v databázi
dva bajty. Potom má MySQL k dispozici datový typ MEDIUMINT. Slouží pro uložení
čísel od -8 388 608 do 8 388 607 (to je +-2^23). V
databázi zabírá tři
bajty a nemůžu si na něj zvyknout. Ono ve skutečnosti typu MEDIUMINT
nic není, jen se v některých DBMS systémech nevyskytuje a tak ho nemám
v krvi. Dokážu si ale docela dobře představit, že by se na spoustě míst
dal použít místo typu INTEGER, o němž je řeč níže. Tak třeba
automatická čísla řádků by klidně mohla být MEDIUMINT, protože obvykle stačí dimenzovat tabulku
na osm milionů řádků. Datový typ INTEGER je naopak databázová klasika. Lze jej zkráceně
deklarovat jako INT a pojme celá čísla v rozpětí od
-2 147 483 648 do
2 147 483 647. Typicky se používá pro údaje sloužící k
číslování řádků,
protože pro většinu aplikací jsou dvě miliardy řádků v jedná tabulce
víc než dost. INTEGER zabere v databázi 4 bajty místa. MySQL však jde ještě dál a "umí" uložit i větší celá čísla. Typ
BIGINT je schopen pracovat s numery od
-9 223 372 036 854 775 808 do
9 223 372 036 854 775 807. Tak veliké
číslo ani neumím přečíst ;-). Nenapadá mě žádný důvod, proč by v praxi
musel programátor sáhnout k používání něčeho tak obrovského. Snad jen
na nějaké vědeckotechnické výpočty. V manuálu je navíc popsáno, že
práce s tímto datovým typem přináší určitá úskalí, takže pokud jej
musíte používat, nastudujte to. Celá čísla bez znaménkaAby to s těmi čísly nebylo tak jednoduché, dodejme ještě, že MySQL
umožňuje použít v definici čísla klauzuli UNSIGNED ("bez znaménka"). To
způsobí, že se v daném typu budou skladovat pouze nezáporná čísla.
"Ušetřený" bajt se pak použije na zvýšení rozsahu čísla. Nejlépe se to
dá pochopit na
příkladu: TINYINT pojme čísla od -127 do +128, TINYINT UNSIGNED od 0 do
255. Neboli, stále se jedná o interval zahrnující 256 čísel, jsou však
"posunuta" tak, aby začínala nulou. Tip: K automatickému číslování
řádků se obyčejně používají kladná
čísla (ačkoli to principielně není nutné). Dokážu si tedy představit
pro sloupec s automatickým číslem například použití typu MEDIUMINT
UNSIGNED, což mi dává rozsah od nuly
do 16 777 215. Nepřesná desetinná číslaExistují dva datové typy, které se v MySQL používají pro uložení
nepřesných desetinných čísel. Proč nepřesných? Protože při uložení
čísel v takovém případě dojde k jejich zaokrouhlení. Datové typy FLOAT
a DOUBLE se liší víceméně jen zobrazovaným rozsahem a počtem
desetinných míst. Rozsahy nebudu uvádět; jsou obrovské a jsou v manuálu. Se zaokrouhlováním čísel typu FLOAT a DOUBLE je ale docela zábava.
Představte si například, že chcete do sloupce FLOAT a DOUBLE uložit
výsledek výpočtu "pět děleno třemi". Jak pravděpodobně víte, výsledkem
je číslo s nekonečným periodickým rozvojem a v databázi to dopadne tak,
že se do sloupce typu float uloží 1.66667 a do sloupce typu double
1.66666666666667. Naštěstí můžete přesnost uložení trochu ovlivnit. U FLOAT a DOUBLE
můžete při jejich definici zadat požadovaný počet desetinných míst,
například FLOAT (10,5) nebo DOUBLE (20,10). Uvedené příklady znamenají
to, že:
Z toho, co bylo řečeno asi tušíte, že s nepřesnými desetinnými čísly
je docela potíž. Moje rada je: nepoužívejte je, pokud vysloveně
nemusíte. Rozhodně je nepoužívejte na uložení takových věcí, jako je
množství zboží ve faktuře nebo kupříkladu sazba DPH. Početními
operacemi s
nepřesnými čísly se totiž zaokrouhlovací chyby kumulují. Rvněž bídně
selže pokus nepřesná čísla nějak porovnávat nebo použít jako zákad pro
spojení. Když už musíte tato čísla porovnávat, použijte nějaké
intervaly. Takže namísto myšlenky typu: jestliže [nepřesné
číslo] = 10000 tak ... použijte (pokud opravdu musíte) něco ve smyslu jestliže [nepřesné
číslo] >= 9999.9 a [nepřesné číslo] <= 10000.1 tak ... je to ale poměrně otravné (a pomalé). Daleko lepší je používat
přesná desetinná čísla. Přesná desetinná číslaExistuje MySQL datový typ DECIMAL, který ukládá desetinná čísla s
pevnou čárkou. Deklaruje se jako DECIMAL (x,y), přičemž o parametrech
platí to, co bylo řečeno výše u typů FLOAT a DOUBLE. Protože ukládá
vnitřně čísla jako řetězec, netrpí chybami při zaokrouhlování. S
výhodou se používá pro uložení peněžních hodnot; některé DBMS mají
dokonce definován typ MONEY, který odpovídá DECIMAL (x,4). Rozhodně doporučuji používat DECIMAL všude tam, kde se jedná o
peněžní hodnoty (například, v účetních programech) nebo o přesně
stanovitelné zlomky (třeba "půl kila hřebíků"). Teto typ je sice
teoreticky pomalejší než nepřesná čísla, ale konec potíží se
zaokrouhlováním za to ve většině případů stojí. U všech typů desetinných čísel (přesných i nepřesných) můžete použít příznak UNSIGNED. Jen pozor, funguje to jinak než u čísel celých. Stane se to, že do sloupce nepůjdou uložit záporné hodnoty, ale rozsah kladných hodnot, které sloupec pojme se nezvýší. Překročení rozsahuUpřímě řečeno mi způsob, jakým se MySQL chová při překročení rozsahu sloupce vůbec nevyhovuje. Jestliže se totiž například do pole, kam má být uložen TINYINT pokusíme vložit číslo mimo rozsah, příkaz NESELŽE, vyvolá varování, a vloží NEJBLIŽÍ povolenou hodnotu (v případě TINYINT tedy hodnotu 128). Ve většině případů tedy nepůjde při práci s MySQL spoléhat na to, že při práci s čísly mimo rozsah skončí operace chybou a bude se to moci nějak řešit. Pamatujte na to; toto chování vede k tomu, že v databázi můžete mít hodnoty, které jste tam nezadali!
Související články
Předchozí Celou kategorii (seriál) Další
MySQL (1) - pestrý svět databází
MySQL (2) - Instalujeme databázi MySQL MYSQL (3) Instalujeme MySQL podruhé MySQL (4) - něco terminologie MySQL (5) - tajuplné SQL MySQL (6) - Ukládáme řetězce MySQL (8) - Ukládání datumů MySQL (9) - Další datové typy MySQL (10) - tvorba databáze. Základy DDL MySQL (11) - vytváříme tabulky MySQL (12) - tipy k tvorbě tabulek MySQL (13) - Vkládáme data MySQL (14) - Upravujeme data MySQL (15) - Odstraňujeme data MySQL (16) - Tipy a triky k manipulaci s daty MySQL (17) - vybíráme data MySQL (18) - Filtrujeme data MySQL (19) - Řadíme data MySQL (20) - spojení více tabulek MySQL (21) - klauzule JOIN MySQL (22) - tipy a triky ke spojování tabulek MySQL (23) - relace 1:N a N:N MySQL (24) - Seskupujeme záznamy MySQL (25) - hrátky se seskupenými záznamy MySQL (26) - Poddotazy MySQL (27) - Složitější dotazy MySQL (28) - Dotazy pro pokročilé MySQL (29) - Vracení nejvyšších záznamů MySQL (30) - průběžné součty MySQL (31) - Indexy MySQL (32) - ještě k indexům MySQL (33) - Příkaz UNION MySQL (34) - větvení kódu a pivotní tabulky MySQL (35) - vestavěné funkce MySQL (36) - Regulární výrazy MySQL (37) - použití fulltextového vyhledávání MySQL (38) - Fulltext a praxe MySQL (39) - typy tabulek v MySQL MySQL (40) - další typy tabulek MySQL (41) - Transakce MySQL (42) - ještě k transakcím MySQL (43) - Uložené procedury MySQL (44) - parametry uložených procedur MySQL (45) - větvení kódu uložených procedur MySQL (46) - Triggery MySQL (47) - Triggery a praxe MySQL (48) - UDF MySQL (49) - pohledy MySQL (50) - Pohledy podruhé MySQL (51) - Metadata MySQL (52) - A co zálohování? MySQL (53) - SELECT INTO OUTFILE MySQL (54) - zálohování MySQL z webu MySQL (55) - zálohování MySQL z pohledu správce MySQL (56) - Obnova zálohovaných dat MySQL (57) - Ach, ta čeština MySQL (58) - čeština v praxi MySQL (59) - české řazení MySQL (60) - řádkový klient MySQL (61) - Oprávnění MySQL (62) - Oprávnění podruhé MySQL (63) - jemné nastavení práv MySQL (64) - nad dotazy čtenářů MySQL (65) - Ladíme server MySQL (66) - Ještě k ladění serveru MySQL - (67) MySQL (68) - Závěr MySQL (69) - Prepared Statements Předchozí Celou kategorii (seriál) Další
|
Vyhledávání software
Vyhledávání článků
28.11.2018 23:56 /František Kučera 12.11.2018 21:28 /Redakce Linuxsoft.cz 6.11.2018 2:04 /František Kučera 4.10.2018 21:30 /Ondřej Čečák 18.9.2018 23:30 /František Kučera 9.9.2018 14:15 /Redakce Linuxsoft.cz 12.8.2018 16:58 /František Kučera 16.7.2018 1:05 /František Kučera
Poslední diskuze
31.7.2023 14:13 /
Linda Graham 30.11.2022 9:32 /
Kyle McDermott 13.12.2018 10:57 /
Jan Mareš 2.12.2018 23:56 /
František Kučera 5.10.2018 17:12 /
Jakub Kuljovsky | |||
ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2024) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze |