ARCHIV

MySQL (15) - Odstraňujeme data

MySQL a odstraňování záznamů. Ale - je vůbec dobrý nápad něco v databázi mazat? Nedalo by se to obejít? Přečtěte si!

26.4.2005 15:00 | Petr Zajíc | Články autora | přečteno 54640×

Protože jsme se v předchozích dvou dílech věnovali příkazům, pomocí nichž lze data do MySQL vkládat a upravovat, asi nikoho nepřekvapí, že dnes se budeme věnovat mazání záznamů.

Příkaz DELETE

MySQL má pro odstranění záznamů z tabulky příkaz DELETE. Ten odstraní nula nebo více řádků. Jeho nejjednodušší forma je:

Příkaz uvedený výše odstraní z tabulky všechny záznamy. Pozor, v některých DBMS je přípustná i forma příkazu s hvězdičkou:

kterou však MySQL nevezme, a příkaz takto napsaný by skončil chybou. Samozřejmě, málokdy budete chtít odstranit z tabulky všechny záznamy. Mnohem častější bude situace, kdy chcete vybrat jen nějaké řádky a ty odstranit. O takové situaci platí to, co bylo řečeno v minulém díle. Lehce to shrňme. Příkaz DELETE může obsahovat klauzuli WHERE, která omezí mazané řádky na nějakou podmnožinu z celkového počtu pomocí podmínek. Lze tedy například napsat:

Rovněž lze omezit maximální počet řádků, které bude třeba smazat, pomocí klauzule LIMIT. Má-li být smazán nejvýše jeden řádek, lze tedy přepsat příkazy výše ve smyslu:

Moc doplňujících informací se k příkazu DELETE napsat nedá. Má pochopitelně nějaké ty přepínače, o nichž je zmínka v manuálu. DELETE však není jediný způsob, jak v MySQL odstraňovat záznamy.

Příkaz TRUNCATE TABLE

TRUNCATE TABLE je příkaz, který odstraňuje všechny záznamy v tabulce, přičemž definici tabulky samotné ponechává. Následující dva příkazy budou tedy totožné:

Proč tedy existují na jednu akci dva různé příkazy? Především proto, že příkaz TRUNCATE je mnohem rychlejší. Jelikož ví, že bude muset smazat celou tabulku, nemusí tento příkaz procházet a mazat řádky po jednom. U extrémně velkých tabulek je toto zrychlení markantní. Tento příkaz však nevrací počet odstraněných řádků.

Problémy a jak je řešit

Se samotným mazáním řádků v tabulkách obyčejně problémy nebývají. Otázka však je, jak smazání ovlivní data nebo aplikace, které s daty pracují. Potíž je v tom, že jednou smazaný řádek již nelze nijak obnovit. Další pozoruhodná potíž spočívá v tom, že data v jedné tabulce mohou souviset s daty v tabulce jiné (o tom ještě v seriálu uslyšíme). Ukažme si tedy, jak se to dá v praxi obejít.

Pozn.: Vnímavý čtenář namítne, že i smazaný záznam lze obnovit, pokud je operace součástí transakce. To je pravda. Zmíníme se o tom jindy. Rovněž je pravda, že data v souvisejících tabulkách lze efektivně spravovat pomocí referenční integrity. Nicméně, obecný problém s mazáním nic z toho úplně neřeší.

Stornovací záznamy
Představte si na chvíli, že došlo k chybě v nějakém bankovním systému a nedopatřením vám někdo odečetl prostředky z běžného účtu. Mohlo se tak stát pomocí následujícího příkazu MySQL:

Právě byste zchudli o 50 000,- Kč. Jenomže na chybu by se přišlo. Běžně v takových situacích nedochází k tomu, že by se záznam o odečtení prostředků prostě vymazal - to by totiž vedlo k tomu, že už se nikdo nedozví, co se vlastně stalo. Namísto příkazu:

tedy dojde nejspíš ke vložení dalšího záznamu s opačnou hodnotou částky:

Příznaky
Někdy je k vidění následující technika: Řádky se fyzicky neodstraňují, místo toho se jim nastaví hodnota nějakého zvlášť k tomu určeného sloupce (příznaku) a nechají se být. Nevýhoda tohoto přístupu spočívá pochopitelně v tom, že s tím musejí aplikace počítat; výhoda na druhou stranu je ta, že "smazání" lze kdykoli vrátit zpět. Namísto příkazu:

by se v aplikaci používající tuto techniku zapsalo něco ve smyslu:

Pokud byste si to chtěli do budoucna rozmyslet, můžete provést další příkaz UPDATE. Aplikace by pochopitelně musela počítat s tím, že nesmí vracet všechny knihy, ale jen ty, které NEMAJÍ nastavenou jedničku ve sloupci DELETE.

Přesun jinam
To je další oblíbená možnost: Záznam je sice z požadované tabulky smazán, ale je přemístěn do jiné tabulky, která slouží jako archiv. S vědomostmi, které jsme v tomto seriálu zatím načerpali, bychom to mohli napsat pomocí dvojice příkazů INSERT a DELETE nějak takto:

Výhody a nevýhody? V databázi se bude skladovat mnohem více tabulkek, což je nevýhodné. Ale každý smazaný záznam bude v archivu, což je zase velmi výhodné. Tabulka, do níž se v takovém případě přesouvá, by měla mít stejnou strukturu jako tabulka, z níž se bude mazat. Pomocí CREATE TABLE ... LIKE je velmi jednoduché toho dosáhnout.

Logování
Je rovněž možné si někam (třeba do jiné tabulky) ukládat záznamy o datu, čase a uživateli, který něco smazal. Tento postup sice nevede k tomu, že by se smazaný řádek dal nějak odstranit, nicméně vede k tomu, že je alespoň možné zjistit, kdo smazání provedl.

V příštím díle našeho seriálu se podíváme na některé speciality, které provázejí příkazy pro manipulaci s daty.

Verze pro tisk