ARCHIV |
|||||
Software (10844)
Distribuce (131)
Skripty (697)
Menu
Diskuze
Informace
|
MySQL (9) - Další datové typyDnes naposled o datových typech v MySQL. Typy dat, reprezentující čísla, řetězce a datumy jsou běžně
používány ve většině databázových aplikací. Existují však ještě další
skupiny. Dnes si je probereme. Nepoužívají se sice již tak často, ale
vyplatí se o nich vědět. Datový typ ENUMDatový typ ENUM umožní při definici pole definovat nějaký seznam hodnot s tím, že některá z hodnot pak může být ve sloupci vybrána. Seznam hodnot přitom představuje pole řetězců. Takže například můžete mít ENUM pole PIZZA a to může obsahovat následující seznam: 'tuňáková', 'šunková',
'havai' Funkčně bychom mohli přirovnat typ enum k takovému grafickému rozhraní, kde vybíráme ze seznamu pomocí Option buttonů (nebo radio buttonů), viz obrázek: Neboli, vybrána může být vždy přávě jen jedna volba. Jinak může mít
typ enum až 65535 hodnot v setu. Co se ale stane, když vložíme hodnotu
mimo seznam? Pokud je zadávaná hodnota je mimo rozsah, bude do sloupce
typu ENUM vložena zvláštní hodnota NULL. Ještě o ní bude dnes řeč. Typ
ENUM bych si dokázal představit třeba u aplikace na objednávku něčeho
podle lístku nebo tam, kde se opakují více než dvě hodnoty. Datový typ SETSET je bratříček typu ENUM a funguje tak, že umožňuje vybrat žádnou nebo více hodnot ze seznamu najednou. K naší pizze bychom tedy mohli chtít třeba: 'česnek', 'olivový
olej', 'kečup' a to buď sólo, nebo třeba i všechno najednou (zastánci dobré pizzy,
braňte se...). V počítačovém světě bychom to snadno mohli přirovnat k
situaci, kdy vybíráme pomocí checkboxů: Datový typ SET může nabízet k "zaškrtnutí" až 64 hodnot. Interně
pracuje s hodnotami pomocí bitových map a bitových masek, takže pokud
se vyznáte v bitových operátorech, je to něco pro vás. Používám to
například na skladování oprávnění v obchodních aplikacích, kde uživatel
může mít kombinaci práv o obchodnímu objektu ve stylu ('založit',
'zrušit', 'změnit', 'načíst', 'delegovat' atd.). BLOB a CLOBCo by to MySQL byla za databázi, kdyby neuměla ukládat rozsáhlá
data. Asi víte, že zkratka BLOB znamená "binary large object" a CLOB
"character large object" a že to znamená dlouhá binární (či znaková)
data. Můžete si za tím představit třeba schopnost databáze "pojmout" do
svých útrob hudbu ve formátu mp3 (to by byl BLOB), nebo třeba text
tohoto článku (to by byl CLOB). MySQL podporuje oba typy dlouhých dat. BLOB je možné uložit do MySQL
pomocí typů TINYBLOB, BLOB, MEDIUMBLOB a LONGBLOB. Znaková data pak
mohou být vepsána do typů TINYTEXT, TEXT, MEDIUMTEXT a LONGTEXT. Těch
typů je tolik jen proto, že umožňují uložit různě
dlouhá data. Svým chováním se ovšem typy BLOB a TEXT počítají k typům s
pohyblivou délkou (jako například varchar). To znamená, že je uložena
vždy i délka dat a že různé položky zabírají v databázi různě místa.
Typy BLOB a TEXT jsou vždy vráceny do databáze bez ořezávání koncových
mezer. Jestliže se pokusíte uložit do pole BLOB (text) více dat, než kolik
je toto pole schopno pojmout, přebytečná data budou oříznuta. Obecně je
používání polí BLOB dosti dvojsečné; databáze tím může narůst a ztratit
na výkonu. Často se proto používá technika, kdy jsou obsahy polí BLOB
(nebo CLOB) uloženy v souborech operačního systému a databáze na ně
obsahuje pouze odkazy. Jiným důležitým faktorem, poněkud limitujícím používání BLOB polí
databáze je fakt, že je potřeba toto pole nejen ukládat, ale také
zpracovávat. Jestliže potřebujete zpracovat pole velké několik MB,
mohou přijít na přetřes takové faktory, jako je přenosová kapacita
sítě, velikost paměti nebo schopnost klintské aplikace takovou paměť
využít. Čili - to, že lze BLOBy ukládat, není samospasitelné. Hodnota NULLNULL, o níž byla zmínka výše, není samostatný datový typ, a tak do
tohoto dílu pojednání přísně řečeno nepatří. Ale výše byla zmíněna, a
stojí proto za vysvětlení. NULL je zvláštní hodnota reprezentující stav
"nezadáno" nebo "neznámé". To zda sloupec smí nebo nesmí obsahovat
hodnoty NULL se dá definovat při jeho vzniku. S použitím hodnot NULL je
databázový život snažší, KDYŽ JI SPRÁVNĚ POCHOPÍTE. Tak například je jasné, že když si vyberu se tří pizz výše calzone,
skončí to tím, že mě databáze nepochopí, protože pizzu calzone nezná. A
právě
proto bude do databáze uložena hodnota NULL (v našem případě
reprezentující neznámou pizzu). O hodnotách NULL rovněž platí, že pěkně
cvičí s matematikou. Co byste například řekli, že bude výsledkem výrazu 1+NULL Jednička? Rozhodně ne! Výraz by totiž měl být chápán jako "jedna plus neznámá hodnota" a vyhodnocen jako ... neznámá hodnota! Podobně, řekli byste, že platí následující rovnost? NULL = NULL Neplatí! Jedna hodnota NULL se nikdy nerovná jiné hodnotě NULL,
protože se jedná o dvě neznámé hodnoty. Tento úkaz nás bude provázet
celý zbytek seriálu, tak na to zkusme pamatovat.
Související články
Předchozí Celou kategorii (seriál) Další
MySQL (1) - pestrý svět databází
MySQL (2) - Instalujeme databázi MySQL MYSQL (3) Instalujeme MySQL podruhé MySQL (4) - něco terminologie MySQL (5) - tajuplné SQL MySQL (6) - Ukládáme řetězce MySQL (7) - hrátky s čísly MySQL (8) - Ukládání datumů MySQL (10) - tvorba databáze. Základy DDL MySQL (11) - vytváříme tabulky MySQL (12) - tipy k tvorbě tabulek MySQL (13) - Vkládáme data MySQL (14) - Upravujeme data MySQL (15) - Odstraňujeme data MySQL (16) - Tipy a triky k manipulaci s daty MySQL (17) - vybíráme data MySQL (18) - Filtrujeme data MySQL (19) - Řadíme data MySQL (20) - spojení více tabulek MySQL (21) - klauzule JOIN MySQL (22) - tipy a triky ke spojování tabulek MySQL (23) - relace 1:N a N:N MySQL (24) - Seskupujeme záznamy MySQL (25) - hrátky se seskupenými záznamy MySQL (26) - Poddotazy MySQL (27) - Složitější dotazy MySQL (28) - Dotazy pro pokročilé MySQL (29) - Vracení nejvyšších záznamů MySQL (30) - průběžné součty MySQL (31) - Indexy MySQL (32) - ještě k indexům MySQL (33) - Příkaz UNION MySQL (34) - větvení kódu a pivotní tabulky MySQL (35) - vestavěné funkce MySQL (36) - Regulární výrazy MySQL (37) - použití fulltextového vyhledávání MySQL (38) - Fulltext a praxe MySQL (39) - typy tabulek v MySQL MySQL (40) - další typy tabulek MySQL (41) - Transakce MySQL (42) - ještě k transakcím MySQL (43) - Uložené procedury MySQL (44) - parametry uložených procedur MySQL (45) - větvení kódu uložených procedur MySQL (46) - Triggery MySQL (47) - Triggery a praxe MySQL (48) - UDF MySQL (49) - pohledy MySQL (50) - Pohledy podruhé MySQL (51) - Metadata MySQL (52) - A co zálohování? MySQL (53) - SELECT INTO OUTFILE MySQL (54) - zálohování MySQL z webu MySQL (55) - zálohování MySQL z pohledu správce MySQL (56) - Obnova zálohovaných dat MySQL (57) - Ach, ta čeština MySQL (58) - čeština v praxi MySQL (59) - české řazení MySQL (60) - řádkový klient MySQL (61) - Oprávnění MySQL (62) - Oprávnění podruhé MySQL (63) - jemné nastavení práv MySQL (64) - nad dotazy čtenářů MySQL (65) - Ladíme server MySQL (66) - Ještě k ladění serveru MySQL - (67) MySQL (68) - Závěr MySQL (69) - Prepared Statements Předchozí Celou kategorii (seriál) Další
|
Vyhledávání software
Vyhledávání článků
28.11.2018 23:56 /František Kučera 12.11.2018 21:28 /Redakce Linuxsoft.cz 6.11.2018 2:04 /František Kučera 4.10.2018 21:30 /Ondřej Čečák 18.9.2018 23:30 /František Kučera 9.9.2018 14:15 /Redakce Linuxsoft.cz 12.8.2018 16:58 /František Kučera 16.7.2018 1:05 /František Kučera
Poslední diskuze
31.7.2023 14:13 /
Linda Graham 30.11.2022 9:32 /
Kyle McDermott 13.12.2018 10:57 /
Jan Mareš 2.12.2018 23:56 /
František Kučera 5.10.2018 17:12 /
Jakub Kuljovsky | |||
ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2024) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze |