Mandriva Linux je, jednou z nejoblíbenějších a nejpoužívanějších distribucí v ČR/SR. Od 8. řady původního Mandrake Linuxu je tato, původem Francouzská, distribuce distribuována firmou QCM, ale především je spjata s osobou Ivana Bíbra. Investice do koupě verze s příručkou je rozumná, protože získáte jednak tu praktickou příručku a druhak instalační média v rozsahu, v jakém je, legálně, z internetu nestáhnete.

Příručka má solidních 416 stran (ta minulá o 100 stran méně), na nichž najdou potřebné informace jak začínající uživatelé, tak pokročilí, ale již ne znalci GNU/Linuxu, kterým poslouží jako průvodce případnými instalačními potížemi a specifiky. Její kvality jsou za těch několik verzí opravdu na velmi vysoké úrovni. Knížka, místy okořeněná osobitým humorem Ivana Bíbra, seznámí nového uživatele s instalací systému, popíše první kroky v systému i běžných aplikací a obsahuje FAQy. Jak IB na začátku knížky píše, nepomůže čtenáři s /etc/sysctl.conf, protože se nejedná o podrobnou referenční příručku a není určena k pobavení, jelikož je to manuál.

Napřed se podívejme na změny v nové verzi (zde budu trochu míchat i se změnami vůči MDV 2006):

• Jádro 2.6.17 je „stejné“, jako v předchozí verzi 2007. Číslo jádra je pro většinu uživatelů nedůležitý parametr, pokud netrvají na technologiích, které byly přidány v novějším jádře (KVM od 2.6.20), podstatné je přidání patchů, které vylepšují podporu nového hardware.
• Změna bootloaderu z LILO na GRUB od této verze. Pokud bude upgradovat ze starší verze MDV, zůstane vám lilo zachováno, ale bude pouze v textové verzi, protože již pro něj neexistuje grafické téma. Samozřejmě, lze zaměnit lilo za lepší grub.
• Kódování UTF-8 je asi nejcitelnější změnou, pokud přecházíte z verze 2006. Pokud máte diakritiku v názvech souborů, jde o řešitelný problém, ale jsou aplikace, které zatím Unicode nezvládají dobře a pokud je používáte (například Enlightenment, Eterm), lze systém nainstalovat s podporou původního kódování, v našem případě ISO-8859-2.
• Paralelní init scripty jsou již v MDV 2007 a urychlují celkový start systému. Jedinou nevýhodou je nutnost vyšší opatrnosti, pokud do nich zasahujete ručně, tj. nepoužíváte ty distribuční.
• X.org 7.2 díky němuž obsahuje MDV 2007.1 ovladače moderních karet (pochopitelně těch podporovaných, čiže ATI R6xx zatím ne moc dobře) pokud možno s akcelerací, spolehlivě fungují grafické čipy nVidia, ATI, Intel, SiS, S3. Díky nástroji Drak3D je zprovoznění 3D desktopu (správněji spíše akcelerovaného desktopu) snadné, na výběr je Xgl i AIGLX a okenní manažery Compiz, Beryl a Metisse. Osobně si myslím, že akcelerovaným desktopem jen ohromíte případného zájemce o Linux (srovnejte výkonové nároky pro tentýž efekt v MS Windows Vista), ale při praktickém používání je spíše nepříjemnou překážkou.
• Změny v českém vydání jsou přidanou hodnotou, za níž je třeba poděkovat IB. Vzhledem k dodávce na dvouvrstvých médiích je k dispozici mnohem více software, který není nutné stahovat z internetu, vyjma aktualizací.
  • main2/ obsahuje software, který je dostupný z oficiálních zdrojů Mandriva Linuxu
  • plf/ software, který oficiálně v Mandriva Linuxu není, ale je velmi užitečný. Odstraněny jsou pouze balíčky s problematickou licencí.
  • OOo_2.2.0cz/ jsou oficiální balíčky posledního stabilního vydání kancelářského balíku.
  • opera/ a sim/ přináší prohlížeč Opera a komunikátor SIM.

Instalace

Jak je již klasikou u většiny distribucí, nenastal žádný problém při instalaci, všechen hardware na testovacím PC (32bit Intel Celeron 2.5GHz, 1GB RAM, nVidia GF2/MX400, SoundForte FM801) byl rozpoznán bez problémů. Ruční zásah byl zapotřebí pouze pro zprovoznění Zip disku připojeného na paralelním portu a síťové tiskárny HP LJ 2840.

Instalační proces je stejný, jaký je znám už od dob MDK 8.0, nemá čím překvapit uživatele. Můžete instalovat i z textového rozhraní, které sice není tak hezké, jako grafické, ale svůj účel 100% splní. Vyberete jazyk, potvrdíte licenci, pokud si instalátor nebude jist myší, ověří její funkčnost, vyberete typ instalace mezi čistou instalací a aktualizací, zvolíte svou preferovanou klávesnici a můžete přikročit k nastavení disku. DrakX sice umí měnit velikosti oddílů na disku, nicméně bych doporučil pro tuto operaci použít GParted LiveCD, případně jinou živou distribuci Linuxu obsahující nástroj GParted. Když instalátoru DrakX nastavíte místo pro instalaci MDV, můžete potřebné oddíly zformátovat. Kvůli testování různých distribucí mám /home/ na zvláštním oddíle, který nikdy neformátuji, toto se osvědčilo i když chci opravdu změnu distribuce a nelze jinak, než doporučit.

Poté už se dostanete k výběru balíků, který je buď skupinový, tj. podle použití počítače a preferovaného desktopu, nebo lze vybírat jednotlivé balíky. Začínající uživatel nejspíše vybere skupiny aplikací, které hodlá používat, kdežto znalý Linuxář vybere jednotlivé balíky. Následuje potvrzení zvolených démonů a čekání na instalaci základního systému. Pak nastavíte heslo hlavního uživatele, případně vytvoříte další uživatele, nastavíte a nainstalijete zaváděcí program (boot manager), zobrazíte si souhrn instalace, kde můžete donastavit některé volby (síť, tiskárna, …) a následuje restart, po kterém se dostanete k prvnímu startu systému.

MDV v praxi

Ti co vědí něco o mé činnosti na tomto serveru jsou seznámeni s tím, že v současné době používám Ubuntu Linux, ale není tomu tak dávno, kdy jsem na desktopu provozoval MDK/MDV od verze 8.0 z roku 2001 až po verzi 2005, která byla jakousi beta verzí pro 2006, leč se příliš nepovedla a rozhodl jsem se zkusit něco jiného. Po čisté instalaci distribuce se mi osvědčilo nastavit zdroje software, obvykle mé první kroky míří na EasyURPMI.zarb.org (AKA PLF), stránku, na níž si vygeneruji několik konzolových příkazů, jimiž přidám oficiální i neoficiální zdroje, SoS RMPS, Thac's RPMS a české stránky mandrake.zstenis.org (zde je výborný zdroj na lokalizované produkty Mozilly, nebo Krusader). Na internetu, třeba s pomocí Google, lze nalézt další zdroje, ale kvůli potenciálním konfliktům mezi balíky a jejich verzemi nedoporučuji přidat každý zdroj, který potkáte na internetu.

Pokud se v dalším textu budu odkazovat na software, který je k dispozici, bude to děláno s vírou, že jste přidali zdroje pomocí PLF, protože ne vše je k nalezení na instalačním DVD. Dokonce bych tyto zdroje doporučil přidat kvůli nesvobodným balíkům (kodeky) a možnosti nainstalovat Javu 6.

Kancelář a internet

Do této položky si dovolím zahrnout i desktopy/windows managery. Zastoupeny jsou desktopy Gnome 2.18, KDE 3.5.6 a XFce 4.4, z jednodušších správců oken se lze setkat s IceWM 1.3, Enlightenment 0.16 (u E si nejsem jist, zda-li se jedná o desktop, nebo wm), anebo minimalistický Fluxbox 1.0.0rc2. Pokud to jen trochu je vše vyladěné do témat Mandrivy, která jsou velmi příjemná na pohled.

Kancelářské aplikace jsou klasicky známý OpenOffice.org 2.1 (ano je to vývojová verze 2.2), IB připravil na DVD i aktuální finální verzi 2.2, KOffice 1.6.2 a GnomeOffice (sestávajíce se z Abiword 2.4.6 a Gnumeric 1.7.8). OpenOffice ve verzi 2.2 si velmi dobře poradili se všemi dokumenty, které jsem se v nich pokusil otevřít, ale KOffice, nebo Gnome Office zaznamenali zaškobrtnutí při složitějším formátování a komplexnějších tabulkách. Pokud používám pro většinu dokumentů formát *.rtf s nepříliš komplikovanými styly, nebo jednodušší tabulky, ocením spíše rychlos Gnome Office, než robusnost OO.o.

Po instalaci se jedná o jakýsi standard v podobě prohlížečů Mozilla Firefox 2.0.0.3 a Konqueror 3.5.6 (hluboce podceňovaný kvalitní prohlížeč), jako bonus v Českém vydání je Opera 9.20. Na přístup k mailům je pro uživatele XFce/Gnome klient Evolution 2.10, pro příznivce KDE KMail 3.5.6, populární Mozilla Thunderbird 2, nebo minimalistické Sylpheed 2.3.0 a Claws-Mail 2.9 (dříve byl tento klient známý jako Sylpheed Claws). Pro instant messaging, news, rss si najde každý uživatel tu svou oblíbenou aplikaci, které jistě zná i z dalších distribucí. Pro im jsou připraveny Kopete 3.5:6, Pidgin 2 (na DVD je ještě beta verze Gaimu), Gajim 0.11, Psi 0.11, oblíbený SIM, Skype, nebo Wengophone, který si získává stále větší popularitu.

Multimédia a hry

Pro multimediální kreativce je připravené množství programů (přehrávače a prohlížeče vynechám): Gimp 2.3.14 (bitmapový editor), Inkcsape 0.45 (vektorový editor), Blender 2.43, Audacity 1.3.2, Rosegarden 1.2.4, Avidemux 2.4, nebo Kino 1.0.0.

Na našich stránkách asi není potřebné vysvětlovat, jak se to má s hrami. Každá distribuce má na médiu (médiích) ty základní a na internetových zdrojích se jich najde mnoho, ať se již jedná přímo o repozitáře distribuce, nebo přímo stránky tvůrců. Když vyšla minulá verze Mandriva Linux 2007, s povděkem jsem chválil získání a zařazení upraveného Wine, Cedegy, ve které lze spustit mnoho her určených pro MS Windows (on se i klasický Wine v oblasti her značně zlepšuje). V této verzi není Cedega zařazena, ale pokud máte minulou verzi, můžete ji snadno nainstalovat, stačí použít balík „cedega-small-mandriva“, který je na DVD v adresáři i586/media/non-free. (Cedegu pak zcela nelogicky naleznete v menu Multimédia -> Grafika, alespoň mě se tam v Gnome zařadila.)