Od pátečního večera máme tuto novou verzi Community staženou a protože jsme již před tím testovali vývojové verze, můžeme se s Vámi podělit o první dojmy.

Protože se jedná o první z velkých distribucí postavených na kernelu řady 2.6 byl jsem zvědav co bude nového a jak se projeví nasazení tohoto kernelu.

Instalace jak již se stalo u Mandrake Linuxu běžné je zcela jednoduchá a v grafickém prostředí intuitivní. Oproti předchozí verzi jsem nepoznal nějakého zásadního rozdílu a celá instalace proběhla bez sebemenšího zaškobrtnutí nebo problému. Rovněž hardware daných počítačů byl rozeznán a nakonfigurován instalátorem bez chyb.

Příjemné bylo, když při závěrečném resume jsem si uvědomil, že nemám v notebooku zasunutu síťovou PCMCIA kartu a zkusil jsem ji zasunout dodatečně. Nejenom že mne instalátor nevyplísnil, počítač jako v předchozích verzích nezatuhl, ale došlo k okamžitému rozpoznání vložené karty a její dodatečné konfiguraci.

Vzhledem k tomu že instalace byla v podstatě stejná, zajímalo mne co nového mne čeká po nastartování samotného systému. Vždyť dopředu avizovaných novinek bylo dost a dost. Jako desktopy v této verzi distribuce jsou KDE 3.2 a GNOME 2.4.2 a dále je zde řada okenních správců jako je IceWM, WindowMaker a další.

Jako defaulní desktop je již dlouho v Mandrake Linuxu preferováno KDE a jinak tomu není ani v této verzi. Úplně první odlišnost od předešlé verze je trochu jiné menu, které je rozděleno na všechny aplikace, nejčastěji používané aplikace a činnosti. Dále je v menu obsažena nabídka s názvem co chcete dělat a zde jsou pro každou činnost zařazeny programy, které vývojáři uznali za nejvhodnější pro onu činnost.

Jinak jsou nabídky rozděleny podle oblastí jak jsme byli zvyklí zdřívějška.Nechybí sekce video, zvuk, kancelář a další oblasti. První oblastí je sekce kancelář kde jako kancelářský balík kraluje OpenOffice.org 1.1, dalším balíkem jsou KOffice 1.3.7 a nechybí zde programy pro komunikaci s PDA, QCad, Lyx, Scribus,nebo programy jako česko-anglický slovník StarDict, KOrganizér atd.

Další oblastí, která je pro Linux jedna z nejdůležitějších je Internet a aplikace, které pro provoz na Internetu jsou potřeba. Nechybí sada internetových prohlížečů jako je Mozilla, Epiphany, Konqueror a samozřejmě emailoví klienti. Mezi poštovními klienty jsou ti, které známe zdřívějška, ale objevil se jeden, který sice využívá KMail, ale jinak je dost podobný tomu, čím je ve Windows Microsoft Outlok nebo v GNOME Evolution. Jedná se o Kontact, který v sobě mimo zmíněného poštovního klienta obsahuje plánovač úkolů, kontakty, kalendář a poznámky.

Samozřejmě v této sekci nechybí editory webových stránek jako je QuantaPlus nebo MozillaComposer, nebo programy pro videomeeting a pro chat i pro přenos souborů. Samozřejmě zde nechybí programy pro připojení k internetu a to ať přes dialup, isdn nebo wifi.

Tou další oblastí, která na dnešních desktopech nelze zanedbat jsou multimedia. Ať už se to někomu líbí nebo ne, stále větší množství uživatelů si na počítači přehrává filmy, edituje je nebo si pouští hudbu, stahuje fotografie atd. Když začnu videem tak jsou v této verzi obsaženy přehrávače Totem, Xine, MPlayer, Xmovie a pro editaci videa je tady novinka s názvem Kdenlive.

Pro poslech zvuku máme k dispozici stálice jako je xmms, KsCD, ale i programy jako JuK, Grip, Noatun, Kaboodle,KMid a mnoho dalších.

Grafické programy samozřejmě na prvním místě reprezentuje Gimp, dále programy jako je FlPhoto, GQview, Kuickshow, KPaint a novinka pro správu obrázků s názvem KimDaBa.

Další položka obsahuje ostatní aplikace (more applications). Tady jsou soustředěny vývojové nástroje (KDevelop,IDLE), editory(GVim,Emacs), výukové programy, domácí účetnictví a hry. Vypočítávat jednotlivé programy v této sekci se dost dobře nedá. Je jich poměrně velké množství a které z nich nainstalovat je na každém jedinci. Vždyť jenom her je více než padesát.

Velice důležitou položkou v menu je systém. Tady je pro správu stejně jako dříve Mandrake Control Center a v tomto případě mi připadá že MandrakeSoft ve snaze inovovat co se dá, malinko šlápl vedle. Tato verze dělá a podle té krátké chvíle co jsem ji zkoušel umí totéž co verze předchozí.Ovšem odstraněním postranní lišty celé MCC ztratilo na přehlednosti. Nakonec následující obrázky mluví za vše.

Jinak další programy na správu systému a jeho sledování zůstaly zachovány a zrovna tak zůstal zachován systém pro správu balíčků. Tady bych opět předpokládal, že dojde k nějaké změně, protože mi připadají někteří jiní správci balíčků poněkud pohodlnější. (YaST, KpackageManager).

Seznam všech obsažených balíčků je umístěn na mandrakelinux a zde je seznam podporovaného hardware.

Až potud jsem se zabýval tím jak nový Mandrake Linux 10.0 vypadá, případně co je v něm nového. Samozřejmě po dvou dnech používání nelze přijít na všechny chyby, nebo přednosti. Přeci jenom některé věci jsem našel. Takže z těch lepších je to, že avizovaná podpora hardware díky novému kernelu je zřejmě pravdou. Náš digitální fotoaparát Canon, který žádná distribuce s jádrem předcházející řady nepoznala byl s kernelem 2.6 okamžitě a správně rozpoznán ( skutečně podpora kernelu, protože Mandrake 10.0 s kernelem 2.4.25 tento fotoaparát nepřipojil ani jako externí disk, prostě ho neviděl). Další příjemná záležitost je podpora laptopů, opět díky novému kernelu.

Mezi věci pro mne méně příjemné byla nová funkce MagicDev, což má značit lepší podporu při vložení CD nebo disket do mechanik. Okamžitě jsem začal hledat kde tuto funkci vypnout.Již předešlá verze Mandrake totiž obsahovala supermount, ovšem tady se jde ještě dál.

Připojím fotoaparát a můj OS zjistí že má nové zařízení a zároveň jaké. Takže první co se na ploše objeví je ikona externího disku a vzápětí FlPhoto. Totéž se stane při vložení CD do mechaniky. Mandrake zjistí že jsem mu vložil CD takže vyrobí další ikonu na ploše. Když jsem jich takhle měl asi pět, tak mě to již docela otrávilo.

Je zcela samozřejmé, že nová distribuce bude mít nějaké chyby, které se budou postupně odstraňovat. Nakonec vždyť hardware, který používáme je tak různorodý, že vývojáři nemohou ani při nejlepší vůli všechno obsáhnout. Ovšem již na první pohled je vidět, že v této verzi se hodně změnilo a i když mám k některým věcem výhrady, tak většinou k lepšímu.

Pokud jsem měl zatím tu možnost tuto distribuci zkoušet, tak myslím, že ve vztahu k běžnému uživateli se udělal ne jenom jeden krok, ale kroků několik.