Několik slov (úvodních)

Mandrake Linux od svého vzniku patřil k distribucím, která patří k těm nejrychleji rostoucím na Českém trhu. Jde o distribuci, kterou její francouzští vývojáři postavili na základě Red Hatu, ale dotáhli jí mnohem dále. Poslední roky bylo zvykem, že 2× ročně vyšla nová verze, napřed ve vydání Community, která sloužila spíše pro jemné doladění nedostatků v širší uživatelské obci, než verze beta a RC, zhruba po měsíci následovaná verzí Official. V Česku se o zpopularizování distribuce postarala především firma QCM, která dokázala a dokáže nabídnout jinde ve světě neobvyklou nadhodnotu k této skvělé distribuci. Conectiva byla Brazilská společnost, silně etablovaná v Jižní Americe, jejíž distribuce Linuxu vyšla, podobně jako Mandrake, z RedHatu.

Počátkem roku 2005 bylo oznámeno, že MandrakeSoftware koupil firmu Conectiva a v relativně krátké době (z hlediska stáří vesmíru absolutně zanedbatelné) byl oznámen nový vývojový model distribuce, který sice (alespoň prozatím) zachovává dvě vydání ročně, ale v první polovině roku vyjde Limited Edition, která bude ekvivalentem Community a v druhé polovině roku vyjde Official Edition. Tento vývojový model možná způsobí úbytek fanoušků, kteří chtějí mít co nejčerstvější distribuci plnou nového software, ale bude příznivější k firemnímu nasazení, které spíše očekává stabilitu. A jsou to především firmy, které mohou platit a nebudou čekat na dostupnost distribuce k volnému stažení, stačí se podívat na Red Hat Enterprise Linux a jeho vývojový cyklus, který je stavěn právě s ohledem na korporátní zákazníky. Navíc i většina normálních uživatelů a vývojářů reinstalovala Mandrake ob verzi.

To, že firma QCM dělá maximum pro České uživatele distribuce dokládá fakt, že na přání svých zákazníků vydá verzi 2005 na CD, rozšířenou na úroveň PowerPacku a zahrnující i neoficiální balíky z Contribu a PLF, to vše za velmi příjemných 290,- KČ.

Nejpodstatnější novinky

S novou verzí distribuce je vždy očekáváno, jaký software byl inovovaný a jaké jsou další změny. V této verzi distribuce jsou nejpodstatnější nové programy a změny tyto:

• Jádro 2.6.11.6 (ale samozřejmě i jádra řady 2.4 a upravená pro multimédia) + jádra upravené pro provoz s ovladači nVidia a ATI, včetně ovladačů
• Nahrazení defaultní Mozilla Suite jejich nástupci, tj. Mozilla Firefox, Mozilla Thunderbird, NVU (má to své výhody a nevýhody, například, jsou modernější a rychlejší, ale klasická Mozilla měla při používání e-mailového klienta a WWW prohlížeče spustěné jádro Gecko jen jednou), Mozilla Suite je pochopitelně k dispozici. Další prohlížeče jsou Opera 7.54 a Konqueror 3.3.2
• GNOME 2.8.3, XFce 4.2.1, KDE 3.3 (ale na DVD od QCM bude možnost doinstalovat si i KDE 3.4, jak jej připravil Thac pro Mandrivu), WindowMaker 0.90 a další
• Open Office 1.1.4, KOffice 1.3.5
• Acrobat Reader 5.0 a 7.0, FlashPlayer 7.0
• j2sdk 1.4.2 (zájemci o javu 5 bohužel budou muset instalovat ručně a nyní lze instalovat i ze zdrojových kódů - více viz. java.sun.com)
• GIMP 2.2, InkScape , Scribus 1.2.1
• Pro vývojáře webových aplikací je podstatným doplněním možnost instalovat hned i PHP5.

Novinek je samozřejmě více, ale zde jsou vytaženy ty pro uživatele nejatraktivnější.

Instalace a počáteční nastavení

Požadavky na hardware pro instalaci jsou následující:

• Procesor Pentium a kompatibilní (doporučeno Pentium II a vyšší).
• DVD/CD mechanika (podle verze, která je stažena).
• 64 MB RAM (doporučeno 256 MB RAM).
• 150MB diskového prostoru (pro běžné využití se doporučuje 2 GB a více).
• VESA 2.0 grafická karta (doporučena je akcelerovaná grafická karta s podporou Linuxu od výrobce).

Mandrake je téměř od počátku svého vývoje směřován na počítače s procesorem Pentium a novější, takže pro využití starého počítače s procesorem 486 je třeba použít jinou distribuci, například IPCop pro routery/firewally. S méně, než 128 MB je takřka nemožné používat desktopy KDE a GNOME.Kdo již instaloval distribuci od Mandrake, setká se s již známým prostředím. Opět je možné instalovat jak v grafickém instalátoru, který je komfortnější a uživatelsky pěknější, zejména z hlediska začínajícího uživatele, nebo v textovém instalátoru, který je podstatně rychlejší, ale ocení jej spíše majitelé slabších počítačů.

Instalace proběhla podle starého schématu, na počátku výběr jazyka, případně zapnutí kódování UTF-8, odsouhlasení licence, nastavení oddílů na disku a výběr software. Ve výběru software lze buď použít výběr dle očekávaných oblastí použití počítače, případně postoupit k výběru jednotlivých balíčků, přičemž instalátor hlídá závislosti na dalších balíčcích. Po tomto kroku bude počítač zaměstnán nainstalováním systému a zvoleného software (uživatel může vypít kávu), po které následují základní nastavení uživatelů, jako prvního správce systému, tiskáren, sítě, startu počítače (dle výběru grub, nebo lilo) a startu do grafického prostředí. Zde je konec instalace, následuje výzva k vyjmutí instalačního média a restart počítače.

Po restartu, je-li nastaven start do grafického prostředí, je první viditelná změna. Defaultní KDM bylo nahrazeno GDM, který je po funkční stránce stejný, jen jinak vypadá.

K nastavení z běžícího prostředí je možné i nadále používat Mandrake Control Center (mcc), který již vypadá malinko jinak, než ten původní, který byl před updatem v Mdk 10.0, ale tento zatím nedosahuje funkčnosti YASTu, který je součástí SUSE. Pro základní nastavení stačí, ale k pokročilým nastavením je třeba přímá editace konfiguračních souborů, což by nemělo činit problémy těm, kteří to budou potřebovat, protože ti nejsou většinou tzv. BFU. Bohužel na autorově instalaci se občas stalo, že mcc nešel ukončit jinak, než pomocí konzolového killall, vždy po doinstalaci balíku.

Nově je možné přidat pro správu balíků program Smart, z produkce Conectivy, podle všeho se jedná o velice perspektivní nástroj, ale podle reakcí z Česko-Slovenské konference Mandrivy tento nástroj bude potřebovat ještě nějaký čas k tomu, aby se stal vyspělý a 100% funkční.

Hardwarová detekce je na vynikající úrovni, drobnější problémy se mohou vyskytnout u uživatelů s velmi novým, nebo velmi exotickým vybavením, pro které zatím nejsou napsány ovladače.

Pokud uživatel disponuje alespoň částečně rozumným připojením k internetu, je doporučeno s pomocí easyurpmi.zarb.org nastavit zdroje software a je možné poté z instalačních zdrojů odebrat CD/DVD média. Updaty, PLF a Contrib jsou v tento okamžik takřka na stejné úrovni, jako instalační médium z QCM, ale v průběhu času zde bude novější software.

Používání z hlediska běžného uživatele

Z pohledu běžného kancelářského uživatele se jedná o systém, který je od počátku připraven k plné práci. Na výběr jsou 3 kancelářská řešení - OpenOffice.org (OO.o), KOffice a GNOME Office (gnumeric, abiworld, dia, ...), z nichž z hlediska přenositelnosti dokumentů od uživatelů MS Office je nejvýhodnější OO.o.

K přehrávání multimediálních souborů (hudba a video) je k dispozici plná sada nástrojů a potřebných knihoven s výjimkou těch, u kterých QCM shledala licenci za problematickou (například divx4linux), ale při napojení na internetové zdroje je lze snadno doinstalovat z plf. Z přehrávačů jsou k dispozici například MPlayer, xine, Totem, Beep (modernější nástupce XMMS) a Amarok.

Při přípravě tiskovin pro firmu lze použít buď klasické nástroje office nebo jeden ze sázecích systémů Scribus, či TeX (ten ale již jen pro velmi pokročilé), které umožní vytvořit velmi profesionální výstupy. Většina takovéto dokumentace k uživateli proudí ve formátu PDF, pro jehož prohlížení je k dispozici originální Adobe Acrobat Reader, ale i velmi minimalistický a rychlý xpdf, ale jako pro vše v Linuxu existují i další možnosti (například otevření v editoru GIMP).

K práci s grafikou jsou v distribuci programy pro bitmapovou grafiku (například GIMP 2.2) a pro práci s vektorovou grafikou (Inkscape, XFig, Sodipodi).

Volba prostředí (desktop manager) je plně v rukou uživatele, jedná se ale opět trochu o kompromis. KDE je komfortní, ve verzi 3.4 má například podporu pro handicapované uživatele, ale je třeba počítat s vyššími nároky na výkon počítače. Gnome bude bližší uživatelům, kteří používa(jí/li) prostředí MacOSu. K dispozici jsou samozřejmě i "minimalistická" prostředí WindowMaker, XFce (autorovo oblíbené), BlackBox, IceWM a mnohá další.

Mandriva 2005 z hlediska programátora

Programátor má k dispozici několik mocných nástrojů, záleží na oboru, ve kterém vyvíjí, ať už se jedná o KDevelop verze 3.1.2, Editor Quanta 3.3, Glade, gvim, Emacs a mnohé další IDE a editory, vše tedy opět záleží jen na preferencích. Instalace platformy mono (open source implementace .NET) včetně nástrojů byla bezproblematická.

Java řady 1.4 ve výchozí instalaci pravděpodobně nepotěší skalní javovské nadšence, nicméně je pro vývoj výhodná, protože v javě 5 jsou některé změny, které způsobují menší nekompatibility a zatím má většina běžných uživatelů starší verzi, než 5. Bohužel právě jeden z java nástrojů si zaslouží výtku. Pokud někdo bude instalovat prostředí Eclipse bez možnosti stažení aktuální verze, bude mít k dispozici řadu 2, která byla téměř před rokem opuštěna a většina nových pluginů je pro řadu 3. Je to škoda, protože lepší vývojové prostředí (pluginy rozšiřitelné takřka na jakýkoliv jazyk) se jen velmi těžko hledá.

Vývojáři webových (PHP) aplikací mají ve výchozím stavu k dispozici PHP 4.3.10, PHP 5.0.3, MySQL 4.1.11, PostgreSQL 8.0.1 a Firebird 1.5.2. K dispozici je i velké množství knihoven a hotových aplikací (Smarty, Pear, PHProject, phpBB, a další).

Překladače jazyků C a C++ jsou považovány za samozřejmost. Pro příznivce méně rozžířených jazyků je k dispozici Fortran (g77), Pascal (Free Pascal Compiler) a Basic (Gambas).

Závěrem

Mandriva 2005 Limited Edition představuje v současnosti jednu z nejzajímavějších distribucí, které jsou na trhu. Mezi její přednosti může být zahrnuta (levná) dostupnost, komplexnost, široká podpora v ČR. Z nevýhod je možné vypíchnout vyšší nároky na hardware a stáří některých částí (například Eclipse). Na distribuci je vidět, že změna názvu přišla na poslední chvíli, neboť na většině míst je napsáno Mandrake 10.2, ale jedná se jen o kosmetický detail.

Celkové hodnocení (dle autora) je pozitivní, další verze by měla přinést plnou integraci produktů Mandrake a Conectivy. Pro firemní zákazníky může být nevýhodou, že verze 2005LE bude bez podpory.