LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu

ARCHIV



   

> Perl (40) - Dodatky k modulům

40. díl téměř dokončuje kapitolu o modulech. Hlavními tématy jsou určení cest k adresářům s moduly, speciální procedura AUTOLOAD a něco více k zavádění modulů. Z modulů nám tak zbyde už jen archiv CPAN, který si zaslouží vlastní díl.

17.8.2006 06:00 | Jiří Václavík | Články autora | přečteno 17074×

Cesty k modulům

Použijeme-li ve svém skriptu příkaz use Modul;, Perl implicitně tento modul hledá v adresářích, které jsou uvedené v poli @INC. Obsahem @INC jsou totiž uložené cesty k modulům.

@INC je už přednastavené, ale mnohdy je třeba ho ještě ručně upravit. Typicky to nastane tehdy, pokud máme někde vlastní úložiště modulů. Je několik způsobů, jak obsah pole @INC ovlivnit.

Prvním z nich je pragma lib, pomocí níž s polem @INC můžeme manipulovat. Podívejme se na tento úsek kódu, který demostruje použití lib.

$, = "\n";
use lib qw(/home/instal/perl/lib);
print @INC;

Na první místo pole @INC byla přidána cesta /home/instal/perl/lib. Pokusíme-li se nyní načíst nějaký modul, prvním místem, kde ho bude Perl hledat bude právě /home/instal/perl/lib.

A navíc, pokud existuje adresář /home/instal/perl/lib/architektura/auto, bude přidán i ten. Bude mít dokonce ještě větší prioritu, protože moduly psané na míru pro konkrétní architekturu mají pochopitelně přednost před moduly obecnými. Názvem architektury je architektura vašeho stroje, tedy například i586-linux.

Poznámka: Poměrně častým problémem při editaci @INC je přidávání adresáře, ve kterém je program. Nelze napsat pouze use lib '.';, protože když pak tento program spouštíme z jiného adresáře, '.' reprezentuje právě jej a nikoliv adresář, ve kterém je umístěn program. Nelze tedy zadat napevno '.'. Problém však vyřešíme odseparováním cesty z proměnné $0 a importem v bloku BEGIN.

BEGIN {
    require lib;
    my($dir) = $0 =~ /(.*)\//;
    lib->import($dir);
}

Použitím klíčového slova no namísto use naopak adresář z @INC odstraníme.

Ještě předtím, než je pole @INC změněno, je vytvořena jeho kopie @lib::ORIG_INC. Vždy tak můžeme získat původní @INC.

Poznámka: Možná vás napadlo, že by cestu do pole @INC mělo jít přidat i obyčejným přidáním prvku na začátek tohoto pole. Proč to děláme tak složitě?

unshift(@INC, "/nova/cesta/k/modulum");

Tak jednoduché to bohužel není. Jak bude vysvětleno dále v tomto díle, import pomocí use se provádí už při kompilaci. Protože ale přiřazujeme cestu až za běhu, modul nalezen nebude. Řešením by teoreticky bylo použití příkazu require nebo uzavření příkazu unshift do bloku BEGIN. Ale proč to dělat, když zde máme pragmu lib...

Jsou i jiné možnosti, jak dostat do @INC další adresář. Například volba -I při spouštění programu. Přepínač -I přijímá seznam, takže jej lze uvést i vícekrát.

$ perl -I/home/instal/perl/lib -I/media/sources/perl5.8.8/libs prog.pl

Cesty k modulům lze také uchovávat v proměnné prostředí PERL5LIB, případně PERLLIB. To je výhodné zejména tehdy, pokud potřebujeme nějakou cestu přidat dlouhodobě. Stačí jen umístit do konfiguračního souboru shellu řádek podobný následujícímu.

export PERL5LIB=/nova/cesta/k/modulum

Speciální bloky

Perl rozpoznává takzvaný globální konstruktor modulu (blok BEGIN) a globální destruktor modulu (blok END). V podstatě to jsou zvláštní podprogramy s rezervovanými názvy. Lze je užít v libovolném perlovém programu.

BEGIN

Ne náhodou se bloku BEGIN říká konstruktor. Příkazy uvnitř něj jsou totiž určené k inicializaci. Kód, zapsaný uvnitř BEGIN se provede v okamžiku překladu. Typické je to pro import modulů.

Snadno se o tom můžeme přesvědčit pokusem. Dále v tomto článku poznáme další funkci na zavedení souboru - funkci require. Ta importuje soubor až za běhu programu (tedy v době, kdy už je po překladu). Vytvořme si dva programy. V prvním z nich budeme funkci require volat v bloku BEGIN a v druhém mimo něj. Dále přeložme tyto dva programy pomocí příkazu perlcc (ten převede program pouze do binární spustitelné podoby - tedy přibližně to, co udělá gcc z programu v C). Teď jsou ve stavu, kdy skončil překlad, ale ještě nezačal běh. Znamená to, že soubor s require v bloku BEGIN by měl obsahovat vkládaný soubor a tudíž by měl být větší.

END

Obsah bloku END se vykoná bezprostředně před ukončením běhu programu. Přitom vůbec nezáleží, zda byl program úspěšný. Tedy i v případě volání funkce die. Opět je zde název destruktor na místě.

print "Vystup programu\n";
BEGIN { print "V bloku BEGIN\n" }
END { print "V bloku END\n" }

Zajímavé je, že bloků jména BEGIN či END může být více v jediném souboru. Potom záleží na jejich pořadí. Bloky BEGIN jsou vykonávány od začátku souboru ke konci, bloky END naopak.

END   { print "V bloku END 1\n" }
BEGIN { print "V bloku BEGIN 1\n" }
END   { print "V bloku END 2\n" }
BEGIN { print "V bloku BEGIN 2\n" }
END   { print "V bloku END 3\n" }
BEGIN { print "V bloku BEGIN 3\n" }
BEGIN { print "V bloku BEGIN 4\n" }
END   { print "V bloku END 4\n" }

Poslední zmíněné pravidlo je patrné z výstupu tohoto kódu.

$ perl bloky.pl
V bloku BEGIN 1
V bloku BEGIN 2
V bloku BEGIN 3
V bloku BEGIN 4
V bloku END 4
V bloku END 3
V bloku END 2
V bloku END 1
$

Existují ještě další 2 speciální bloky s podobným významem. Jsou to CHECK a INIT. Tyto bloky slouží k zachycení fáze mezi překladem a během programu. Pořadí vykonávání jednotlivých částí programu je následující:

  1. blok BEGIN
  2. blok CHECK
  3. blok INIT
  4. hlavní program
  5. blok END
Názorný příklad na všechny 4 bloky je v manuálové stránce perlmod(1).

Zavedení modulu

Existují všeho všudy 2 příkazy na zavedení externího souboru do programu. Jsou to use a require.

Mnohé nám o nich napoví to, jaký k sobě mají vzájemně vztah. Zde jsou 3 způsoby, jakými můžeme use použít.

  use Modul;
  use Modul (seznam);
  use Modul ();

Tyto zápisy lze přepsat tak, že nahradíme use za require. Předchozím ekvivalentní zápisy pak vypadají takto.

  BEGIN { require Modul; import Modul; }
  BEGIN { require Modul; import Modul (seznam); }
  BEGIN { require Modul; }

Jak je ze zmíněných analogických příkazů patrné, require jsme umístili do bloku BEGIN, aby se vykonával už při překladu. Z toho nám krásně vyplynul hlavní rozdíl mezi use a require. Příkaz use zavádí modul už v době překladu. Oproti tomu require soubory importuje za běhu programu.

Je-li parametrem zaváděcích příkazů slovo bez uvozovek, hledá se stejnojmenný soubor s příponou .pm, ve kterém jsou nahrazeny znaky :: za lomítko. Řetězec Math::BigFloat je podle tohoto pravidla převeden na soubor Math/BigFloat.pm. Ten je hledán v adresářích uvedených v poli @INC. Další možností je uvést parametr do uvozovek. Pak se v adresářích @INC hledá soubor, jehož název přesně bez úprav odpovídá tomuto řetězci.

Parametrem příkazů use nebo require může být i číslo verze interpretu Perlu. Program je pak spuštěn jen v případě, že požadovaná verze je starší nebo stejná než aktuální verze interpretu. Jinak se zobrazí chybová zpráva.

  Perl v6.0.0 required--this is only v5.8.6, stopped at require.pl line 1.

Procedura AUTOLOAD

Pokud definujeme podprogram s názvem AUTOLOAD, spustí se tehdy, pokud voláme nedefinovanou proceduru. Název volané neexistující procedury je uvnitř podprogramu AUTOLOAD dostupný v proměnné $AUTOLOAD. Argumenty volané procedury jsou pomocí @_, tedy opět jako argumenty, předány do AUTOLOAD.

sub AUTOLOAD {
    my(@argumenty) = @_; #obsahy prvků pole @_ jsou "a", "bc", 96
    print "Procedura $AUTOLOAD neexistuje!\n";
}

blabla("a", "bc", 96);

Protože jsme žádný podprogram blabla nedefinovali, spustí se AUTOLOAD a výsledkem bude hláška Procedura main::blabla neexistuje!.

Pro zajímavost uveďme bez dalšího komentáře použití AUTOLOAD s funkcí system. Ta nebyla dosud v seriálu popsána, ale její funkci lze z programu intuitivně vytušit.

sub AUTOLOAD {
    $AUTOLOAD =~ s/.*:://;
    system($AUTOLOAD, @_);
}

pwd();
ls("-l", "/home");
top();

Příště se podíváme na archiv CPAN.

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Nejsou žádné diskuzní příspěvky u dané položky.



Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

28.11.2018 23:56 /František Kučera
Prosincový sraz spolku OpenAlt se koná ve středu 5.12.2018 od 16:00 na adrese Zikova 1903/4, Praha 6. Tentokrát navštívíme organizaci CESNET. Na programu jsou dvě přednášky: Distribuované úložiště Ceph (Michal Strnad) a Plně šifrovaný disk na moderním systému (Ondřej Caletka). Následně se přesuneme do některé z nedalekých restaurací, kde budeme pokračovat v diskusi.
Komentářů: 1

12.11.2018 21:28 /Redakce Linuxsoft.cz
22. listopadu 2018 se koná v Praze na Karlově náměstí již pátý ročník konference s tématem Datová centra pro business, která nabídne odpovědi na aktuální a často řešené otázky: Jaké jsou aktuální trendy v oblasti datových center a jak je optimálně využít pro vlastní prospěch? Jak si zajistit odpovídající služby datových center? Podle jakých kritérií vybírat dodavatele služeb? Jak volit vhodné součásti infrastruktury při budování či rozšiřování vlastního datového centra? Jak efektivně datové centrum spravovat? Jak co nejlépe eliminovat možná rizika? apod. Příznivci LinuxSoftu mohou při registraci uplatnit kód LIN350, který jim přinese zvýhodněné vstupné s 50% slevou.
Přidat komentář

6.11.2018 2:04 /František Kučera
Říjnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná v listopadu – již tento čtvrtek – 8. 11. 2018 od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5). Tentokrát bez oficiální přednášky, ale zato s dobrým jídlem a pivem – volná diskuse na téma umění a technologie, IoT, CNC, svobodný software, hardware a další hračky.
Přidat komentář

4.10.2018 21:30 /Ondřej Čečák
LinuxDays 2018 již tento víkend, registrace je otevřená.
Přidat komentář

18.9.2018 23:30 /František Kučera
Zářijový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 20. 9. 2018 od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5). Tentokrát bez oficiální přednášky, ale zato s dobrým jídlem a pivem – volná diskuse na téma IoT, CNC, svobodný software, hardware a další hračky.
Přidat komentář

9.9.2018 14:15 /Redakce Linuxsoft.cz
20.9.2018 proběhne v pražském Kongresovém centru Vavruška konference Mobilní řešení pro business. Návštěvníci si vyslechnou mimo jiné přednášky na témata: Nejdůležitější aktuální trendy v oblasti mobilních technologií, správa a zabezpečení mobilních zařízení ve firmách, jak mobilně přistupovat k informačnímu systému firmy, kdy se vyplatí používat odolná mobilní zařízení nebo jak zabezpečit mobilní komunikaci.
Přidat komentář

12.8.2018 16:58 /František Kučera
Srpnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná ve čtvrtek – 16. 8. 2018 od 19:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát jsou tématem srazu databáze prezentaci svého projektu si pro nás připravil Standa Dzik. Dále bude prostor, abychom probrali nápady na využití IoT a sítě The Things Network, případně další témata.
Přidat komentář

16.7.2018 1:05 /František Kučera
Červencový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 19. 7. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát bude přednáška na téma: automatizační nástroj Ansible, kterou si připravil Martin Vicián.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

31.7.2023 14:13 / Linda Graham
iPhone Services

30.11.2022 9:32 / Kyle McDermott
Hosting download unavailable

13.12.2018 10:57 / Jan Mareš
Re: zavináč

2.12.2018 23:56 / František Kučera
Sraz

5.10.2018 17:12 / Jakub Kuljovsky
Re: Jaký kurz a software by jste doporučili pro začínajcího kodéra?

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2024) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze