LINUXSOFT.cz Přeskoč levou lištu

ARCHIV



   

> Perl (48) - Libovolně složité datové struktury

Ukážeme si příklady datových struktur, které lze použít k ukládání dat se složitými vzájemnými vztahy. Popíšeme také způsob prohlížení těchto struktur vhodný pro ladění.

18.12.2006 06:00 | Jiří Václavík | Články autora | přečteno 18845×

Dvojrozměrné struktury, kteréžto byly tématem minulého dílu, jsou mezistupněm k rozsáhlým datovým stromům. Ty poskytují způsob, kterým se lze poměrně snadno vypořádat se složitými vztahy mezi daty. Složité datové struktury mohou být vytvořeny například jako dlouhý propojený řetězec odkazů a až daleko na jeho konci jsou skalární hodnoty - tedy ta konkrétní data, kvůli kterým celá struktura existuje. Odkazy budou jsou v datové struktuře pouze proto, aby vytvořily v té změti dat nějaký systém.

Protože teorii již máme v podstatě kompletně zvládnutou, ukážeme si příklad. Vytvoříme si datovou strukturu, která bude reprezentovat atlas světa. To je velice názorný příklad. Právě atlas totiž obsahuje data setříděná postupně podle řady kritérií, tedy přesně to, na co chceme ukázat.

Nejprve se musíme rozhodnout, která data budeme uchovávat. Rozhodněme se pro informace o jednotlivých státech světa. Každý stát bude zařazen do nějaké části světa (Evropa, Asie apod.). Samotné informace budou obsahovat rozlohu, počet obyvatel, jméno hlavního města a seznam jmen dalších větších měst.

Vše budeme řešit pomocí anonymních dat. Budeme mít jedinou pojmenovanou proměnnou. Pomocí ní musíme být schopni vytisknout jakoukoliv informaci, obsaženou v naší datové struktuře.

Začneme tím, že vytvoříme hash nejvyšší úrovně. Jeho prvky budou tvořeny dvojicí hodnot - klíčem bude jméno části světa a prvkem odkaz na hash, ve kterém bude seznam států.

%svet = (
    "evropa" => { ... },
    "asie" => { ... },
    "jizni amerika" => { ... },
    "severni amerika" => { ... },
    "australie" => { ... },
    "antarktida" => { ... },
    "afrika" => { ... }

Jak už bylo řečeno, v každém z těchto anonymních hashů bude seznam států.

%svet = (
    "evropa" => {
        "albanie" => { ... },
        "andorra" => { ... },
        "belgie" => { ... },
        "belorusko" => { ... },
        "bosna" => { ... },
        ...
    },
    ...
);

Každá hodnota prvku je opět odkazem na hash. Tento hash už bude obsahovat konkrétní informace.

%svet = (
    "evropa" => {
          ...
        "ceska republika" => {
            "rozloha" => 79_000,
            "lidi" => 10_250_000,
            "hlavni mesto" => "Praha",
            "dalsi mesta" => [ ... ]
        },
        ...
    },
    ...
);

Vnoření ale půjde ještě hlouběji. Do prvku s klíčem "dalsi mesta" přiřadíme odkaz na seznam měst.

%svet = (
    "evropa" => {
        "ceska republika" => {
            "rozloha" => 79_000,
            "lidi" => 10_250_000,
            "hlavni mesto" => "Praha",
            "dalsi mesta" => [
                "Brno",
                "Ostrava",
                "Ceske Budejovice",
                "Plzen"
            ]
        },
        ...
    },
    ...
);

A tak můžeme pokračovat dále. Ke všemu bychom stále přistupovali pomocí jediné proměnné. Otázka je, jak moc by byl další postup vhodný. Struktura by teoreticky mohla obsahovat například ještě informace o jednotlivých městech apod. Avšak je třeba se s tímto umět ve vhodnou chvíli zastavit a zamyslet se, zda by nebylo lepší řešit problém nějak jinak. Leckdo by namítl, že ani námi demonstrovanou strukturu by přes hash neřešil. V mnoha případech bude například než struktura vhodnější databáze, které si podrobně rozebereme někdy v budoucnu.

Teď již ale zabíháme někam úplně jinam. Smysl předchozího odstavce měl být ten, že rozsáhlou datovou strukturu je dobré použít, pokud je to "rozumné". To znamená, že s dobře navrženou datovou strukturou by se mělo nechat pohodlně pracovat a měla by obsahovat opravdu jen ty informace, pro které je určena. Do jisté míry také záleží na zkušenostech a vkusu programátora.

Tak čí onak, metoda vytváření struktury by měla být z výše uvedeného již jasná. Nyní se krátce podívejme, jak se s takovou strukturou pracuje.

Kontinenty jsou klíči proměnné %svet. Použijeme funkci keys k jejich vytisknutí.

print "Seznam kontinentu: ", keys %svet;

Půjdeme o úroveň dále a vytiskneme seznam evropských států. Na tento seznam ukazuje proměnná $svet{"evropa"}.

print "Seznam evropskych statu: ", keys %{$svet{"evropa"}};

Teď zkusíme nějaký konkrétní údaj.

print "Rozloha Ceske republiky je ", $svet{"evropa"}{"ceska republika"}{"rozloha"};

S těmito údaji lze operovat stejně jako s jakoukoliv jinou skalární hodnotou. Poměr počtu lidí České repuliky k její rozloze získáme takto.

print "Pomer poctu lidi Ceske republiky k jeji rozloze je ", $svet{"evropa"}{"ceska republika"}{"lidi"} / $svet{"evropa"}{"ceska republika"}{"rozloha"};

Dále vypíšeme seznam měst České republiky. Nesmíme zapomenout, že Praha jako hlavní město je ve zvláštním prvku. Dále musíme myslet na to, že když tiskneme ostatní města, jde o seznam, a tudíž musíme použít jako předponu zavináč.

print "Mesta Ceske republiky: ", $svet{"evropa"}{"ceska republika"}{"hlavni mesto"},
@{$svet{"evropa"}{"ceska republika"}{"dalsi mesta"}};

Teď uděláme podobnou věc, ale vytiskneme hned všechna evropská města, která máme zaznamenaná. Použijeme cyklus foreach a v každé jeho iteraci přiřadíme do promněnné $_ jeden odkaz na hash obsahující informace o konkrétním evropském státě. Tento odkaz v tělě cyklu dereferencujeme. Všimněme si, jak je odkaz dereferencován. Je totiž větví celé struktury %svet. Název státu nás nezajímá, proto můžeme použít pro vytvoření pole předávaného cyklu funkci values.

print "Seznam evropskych mest: ";
foreach (values %{$svet{"evropa"}}){
    print $_->{"hlavni mesto"};  #tiskne hlavní město
    print @{$_->{"dalsi mesta"}};#tiskne další města
}

Poslední příklad vylepšíme a budeme tisknout i název státu, ve kterém města leží. V předchozím příkladu nás název státu nezajímal. Teď už ale ano. Protože název státu uložen jako klíč hashe, musíme změnit pole předávané cyklu foreach. values vyměníme za keys. Teď už $_ nebude přímo odkazem na hash s informacemi o konkrétním státě, ale pouze řetězec obsahující název státu. Musíme proto dereferencovat už od nejvyšší úrovně proměnné %svet.

print "Seznam evropskych mest podle statu: ";
foreach (keys %{$svet{"evropa"}}){
    print "$_: ";                               #tiskne název státu
    print $svet{"evropa"}{$_}{"hlavni mesto"};  #tiskne hlavní město
    print @{$svet{"evropa"}{$_}{"dalsi mesta"}};#tiskne další města
    print "\n";
}

Nejen získávat je třeba informace. Je nutné občas aktualizovat - přidávat, mazat nebo editovat. Občas vypukne válka a nějaké státy zanikají a jiné vznikají. Přidáme si tedy nový stát.

$svet{"evropa"}{"novy stat"} = {
    "rozloha" => 10_000,
    "lidi" => 1_000_000,
    "hlavni mesto" => "mesto X",
    "dalsi mesta" => [
        "mesto A",
        "mesto B"
    ]
};

Funkcí delete můžeme prvky datových struktur naopak mazat.

Moduly pro manipulaci s datovými strukturami

Nyní si představíme moduly Storable a Data::Dumper.

Tisk datových struktur

Modul Data::Dumper se používá k formátovanému tisku datových struktur. Obsahuje funkci Dumper, která přijímá jako parametr odkaz na datovou strukturu a tu zformátovanou tiskne na výstup.

use Data::Dumper;
print Dumper $odkaz;

V případě datové struktury podobné té, kterou jsme si dnes napsali, se vytiskne toto.

  $ perl dumper.pl
  $VAR1 = {
          'evropa' => {
                        'ceska republika' => {
                                               'lidi' => 10250000,
                                               'dalsi mesta' => [
                                                                  'Brno',
                                                                  'Ostrava',
                                                                  'Ceske Budejovice',
                                                                  'Plzen'
                                                                ],
                                               'rozloha' => 79000,
                                               'hlavni mesto' => 'Praha'
                                             },
                        ...
                      },
          'asie' => {}
          ...
        };
  $

Zapamatujme si, že je nutné, abychom opravdu předali odkaz. Svět na tom sice nestojí, ale je dobré to mít na paměti, když nám Dumper nevypíše to, co chceme. Může to svádět psát pouze

print Dumper %svet;

Takhle se vytiskne něco trochu jiného. Dumper ve skutečnosti přijímá seznam odkazů, takže by se vytiskly struktury pro každý klíč i hodnotu. Dumper musí být volána takto.

print Dumper \%svet;

Perzistence datových struktur

Modul Storable zajišťuje perzistenci. Používá se k ukládání datových struktur do souborů a zpětně i k jejich načítání.

K uložení se používá funkce store. Umožňuje uložit do souboru jednu datovou strukturu. (Pokud jich chceme uložit více, můžeme předávat odkaz na pole odkazů na datové struktury.)

use Storable;
store(\%odkaz, "soubor");

store ukládá data do souboru v binární podobě.

Pro načtení ze souboru slouží funkce retrieve. Znovuvytvoří strukturu a vrátí na ní odkaz.

use Storable;
$r_svet = retrieve("soubor");

Storable nabízí ještě funkce dclone, která klonuje (nikoliv vytváří odkaz na ni!) datovou strukturu. Přesnou kopii tak můžeme získat tímto způsobem.

use Storable;
$r_kopie_svet = Storable::dclone(\%svet);

Následujícím trikem danou strukturu hned i pojmenujeme.

%kopie_svet = %{ Storable::dclone(\%svet) };

To bylo stručné, avšak pro běžné účely dostačující seznámení s moduly Storable a Data::Dumper. Zájemci naleznou podrobnější informace v dokumentaci.

Pseudohashe

Na závěr uveďme, opět spíše pro zajímavost, něco o pseudohashích. Pseudohash je speciální datová struktura, se kterou lze pracovat jako s odkazem na pole i jako odkazem na hash. V Perlu je zavedena pouze experimentálně.

Pseudohash je pole, jehož první prvek musí být odkaz na hash. V něm jsou řetězce, které dávají do vztahu indexy pole s klíči hashe.

$pseudohash = [{"a" => 1, "b" => 2, "c" => 3}, "1. hodnota", "2. hodnota", "3. hodnota"];

Nyní lze k hodnotám přistupovat jako k hodnotám hashe nebo hodnotám pole. Tyto zápisy vytisknou stejnou hodnotu.

print $pseudohash->{"c"};
print $pseudohash->[3];

Více o pseudohashích na perlref(1).

Verze pro tisk

pridej.cz

 

DISKUZE

Nejsou žádné diskuzní příspěvky u dané položky.



Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.
> Vyhledávání software
> Vyhledávání článků

28.11.2018 23:56 /František Kučera
Prosincový sraz spolku OpenAlt se koná ve středu 5.12.2018 od 16:00 na adrese Zikova 1903/4, Praha 6. Tentokrát navštívíme organizaci CESNET. Na programu jsou dvě přednášky: Distribuované úložiště Ceph (Michal Strnad) a Plně šifrovaný disk na moderním systému (Ondřej Caletka). Následně se přesuneme do některé z nedalekých restaurací, kde budeme pokračovat v diskusi.
Komentářů: 1

12.11.2018 21:28 /Redakce Linuxsoft.cz
22. listopadu 2018 se koná v Praze na Karlově náměstí již pátý ročník konference s tématem Datová centra pro business, která nabídne odpovědi na aktuální a často řešené otázky: Jaké jsou aktuální trendy v oblasti datových center a jak je optimálně využít pro vlastní prospěch? Jak si zajistit odpovídající služby datových center? Podle jakých kritérií vybírat dodavatele služeb? Jak volit vhodné součásti infrastruktury při budování či rozšiřování vlastního datového centra? Jak efektivně datové centrum spravovat? Jak co nejlépe eliminovat možná rizika? apod. Příznivci LinuxSoftu mohou při registraci uplatnit kód LIN350, který jim přinese zvýhodněné vstupné s 50% slevou.
Přidat komentář

6.11.2018 2:04 /František Kučera
Říjnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná v listopadu – již tento čtvrtek – 8. 11. 2018 od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5). Tentokrát bez oficiální přednášky, ale zato s dobrým jídlem a pivem – volná diskuse na téma umění a technologie, IoT, CNC, svobodný software, hardware a další hračky.
Přidat komentář

4.10.2018 21:30 /Ondřej Čečák
LinuxDays 2018 již tento víkend, registrace je otevřená.
Přidat komentář

18.9.2018 23:30 /František Kučera
Zářijový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 20. 9. 2018 od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5). Tentokrát bez oficiální přednášky, ale zato s dobrým jídlem a pivem – volná diskuse na téma IoT, CNC, svobodný software, hardware a další hračky.
Přidat komentář

9.9.2018 14:15 /Redakce Linuxsoft.cz
20.9.2018 proběhne v pražském Kongresovém centru Vavruška konference Mobilní řešení pro business. Návštěvníci si vyslechnou mimo jiné přednášky na témata: Nejdůležitější aktuální trendy v oblasti mobilních technologií, správa a zabezpečení mobilních zařízení ve firmách, jak mobilně přistupovat k informačnímu systému firmy, kdy se vyplatí používat odolná mobilní zařízení nebo jak zabezpečit mobilní komunikaci.
Přidat komentář

12.8.2018 16:58 /František Kučera
Srpnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná ve čtvrtek – 16. 8. 2018 od 19:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát jsou tématem srazu databáze prezentaci svého projektu si pro nás připravil Standa Dzik. Dále bude prostor, abychom probrali nápady na využití IoT a sítě The Things Network, případně další témata.
Přidat komentář

16.7.2018 1:05 /František Kučera
Červencový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 19. 7. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát bude přednáška na téma: automatizační nástroj Ansible, kterou si připravil Martin Vicián.
Přidat komentář

   Více ...   Přidat zprávičku

> Poslední diskuze

31.7.2023 14:13 / Linda Graham
iPhone Services

30.11.2022 9:32 / Kyle McDermott
Hosting download unavailable

13.12.2018 10:57 / Jan Mareš
Re: zavináč

2.12.2018 23:56 / František Kučera
Sraz

5.10.2018 17:12 / Jakub Kuljovsky
Re: Jaký kurz a software by jste doporučili pro začínajcího kodéra?

Více ...

ISSN 1801-3805 | Provozovatel: Pavel Kysilka, IČ: 72868490 (2003-2024) | mail at linuxsoft dot cz | Design: www.megadesign.cz | Textová verze