ARCHIV

Perl (78) - Databáze - úvod

Tímto dílem začínáme miniseriál o práci s SQL databázemi. Dnes se budeme zabývat některými teoretickými aspekty a také se k databázi poprvé připojíme.

4.5.2009 01:00 | Jiří Václavík | Články autora | přečteno 15812×

DBI nebo-li DataBase Interface je nástroj pro přístup k SQL databázím. Je to rozhraní, které umožňuje přístup ke všem známým a některým méně známým databázovým systémům.

Cílem DBI je vytvoření jednotného rozhraní pro přístup k různým databázovým systémům. Jeho architektura se skládá ze dvou částí. Samotné DBI definuje pouze rozhraní pro uživatele. O přístup ke konkrétním databázovým systémům se starají takzvané DataBase Drivery (DBD).

Pro každou podporovanou databázi existuje speciální DBD ve formě modulu. Tento mechanizmus je výhodný z hlediska přenositelnosti. Protože DBI je na databázovém systému nezávislá a DBD závislá část, někdy se také akronymu DBI přiřazuje význam DataBase Independent a akronymu DBD DataBase Dependent.

Všechny nejznámější databáze již mají svůj DBD a lze je tedy ve spolupráci s Perlem používat. Seznam všech dostupných DBD modulů je například v archivu CPAN.

K tomu, abychom mohli používat některý z databázových systémů, ho musíme mít zvlášť nainstalovaný. Pokud žádný nemáte nebo se jen chcete dozvědět něco více o databázích, pak využijte zde na Linuxsoftu speciální seriály k tomu určené: Postgres od Marka Olšavského nebo MySQL od Petra Zajíce.

Práce s databází

Pokud máme již vše připraveno (tedy hlavně dostupnou databázi a modul DBI), můžeme začít psát Perl skripty, které umějí s databází pracovat. Prvním krokem k tomu nezbytným je navázání spojení s tou kterou databází. Poté můžeme klást dotazy v jazyce SQL a nakonec databázové spojení opět uzavřeme.

Kontrola ovladačů

Ještě než se začneme připojovat, měli bychom vědět, pro které databáze máme k dispozici ovladače (drivery). Jako první krok tedy necháme tedy provést následující příkaz.

Často ještě lepší je zobrazení s čísly instalovaných verzí.

Pokud je námi požadovaný systém mezi těmi jmenovanými, můžeme se již připojit. V opačném případě bude ještě nutné sehnat příslušné DBD moduly, nejsnadněji z CPAN.

Navázání spojení

Abychom se mohli připojit, musíme zpravidla znát několik údajů.

• jméno databázového systému, resp. jemu příslušného ovladače
• jméno konkrétní databáze
• případně umístění databáze (počítač, port)
• login a heslo uživatele, který má přístup k této databázi

Poznámka - Slovo databáze má dva významy. Prvním je nějaká uložená množina dat a druhým je tato množina i s konkrétními softwarovými nástroji pro jejich manipulaci. Tam, kde je to zásadní, budeme tu druhou variantu nazývat databázovým systémem.

Samotné připojení k databázi nám zajistí metoda connect, která vrací ovladač. Tato metoda vyžaduje jako argument právě výše uvedené identifikační údaje a navíc je možné přidat hash speciálních atributů. Obecný zápis volání metody connect tedy vypadá takto.

Alespoň pro představu uveďme některé příklady jako obsah prvního argumentu této metody.

"dbi:JMÉNO_DRIVERU:JMÉNO_DATABÁZE"
"dbi:JMÉNO_DRIVERU:dbname=JMÉNO_DATABÁZE"
"dbi:JMÉNO_DRIVERU:dbname=JMÉNO_DATABÁZE;host=HOST;port=PORT"
"dbi:JMÉNO_DRIVERU:JMÉNO_DATABÁZE@HOST:PORT"

Volání metody connect má nejen z tohoto hlediska řadu rozmanitých možností. Většinou si však vystačíme jen se základními znalostmi. Pro více informací na toto téma odkažme na dokumentaci.

Nyní se již podívejme, jak by tento příkaz vypadal konkrétně pro systém Postgres, databázi testovaci_db, uživatele user s heslem password. Navíc přidáme or die podmínku a příkaz pro odpojení.

use DBI;
my $dbh = DBI->connect("dbi:Pg:dbname=testovaci_db", "user", "password") or die "Nelze se spojit s databází!";
...
$dbh->disconnect;

Pro ukázku si ještě ukažme, jak bychom se připojili k systému MySQL.

Pro toho, kdo používá standardního řádkového klienta pro systém MySQL, lze poslední příkaz přirovnat k následujícímu příkazu zadaného do shellu.

$ mysql -uuser -ppassword
Enter password:
Welcome to the MySQL monitor.  Commands end with ; or \g.
Your MySQL connection id is 1
Server version: 5.0.51a SUSE MySQL RPM

Type 'help;' or '\h' for help. Type '\c' to clear the buffer.

mysql> use testovaci_db
Database changed
mysql>

Na závěr uveďme, že první argument předávaný metodě connect lze získat metodou data_sources, vyvolanou nad objektem $dbh.

Ošetřování chyb

Existují tři hlavní metody, které vracejí informace o chybách. Tři proto, protože každá vrací chybu v jiném formátu.

První z nich, metoda err, vrací chybový celočíselný kód. Tento kód je dostupný pouze do volání další metody (to platí pro skoro všechny metody, výjimkou je pochopitelně metoda err a pár dalších), poté je nahrazen výsledkem tohoto volání. Ke kódu, který vrací err lze přistupovat také přes proměnnou $DBI::err.

Další a podobnou metodou je errstr nebo $DBI::errstr. Tato metoda vrací řetězec, který chybu popisuje.

Ještě existuje jedna metoda pro detekci chyb. state vrací kód podle standardu SQLSTATE.

Jak již jsme se zmínili, metoda connect přijímá jako poslední volitelný argument odkaz na hash atributů. Právě dvěma z těchto atributů jsou atributy RaiseError a PrintError. Oba je můžeme nastavit na hodnoty 1 (zapnuto) nebo 0 (vypnuto).

Pomocí zapnutého RaiseError dáme na vědomí, že při chybě má dojít k okamžitému volání příkazu die. Naopak PrintError pouze tiskne chybu pomocí warn na standartní chybový výstup.

Zajímavá situace nastane, pokud zkusíme oba atributy vypnout - tedy pokud zavoláme metodu connect následovně.

$dbh = DBI->connect("dbi:mysql:dbname=testovaci_db", "user", "password", {RaiseError => 0, PrintError => 0})
     or die "Nelze spojit s mysql. ".$db->errstr;

Nyní nebudou hlášeny žádné chyby a všechna volání metod nad objektem $dbh si musíme ošetřit sami pomocí konstrukce or die a metody errstr.

Další možností vlastního ošetřování je atribut HandleError. Tomu lze přiřadit odkaz na podprogram, který bude proveden po vyvolání chyby. Je tak možné si například měnit text chybových hlášení.

Atributů je celá řada a jejich kompletní popis lze nalézt v dokumentaci.

Verze pro tisk