|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Menu
Distributions (131)
bootable [55]
commercial [7] no-commercial [42] unclassified [20] [7]
Software (10844)
|
Perl (38) - Rozhraní moduluRozhraní modulu se obvykle definuje pomocí modulu Exporter. Určujeme tak, která data mají být veřejná a která soukromá.
Rozhraní modulu jsou proměnné a podprogramy, které modul poskytuje okolí. K jeho definici se běžně užívá speciální modul Exporter. Ten určuje několik proměnných se zvláštní funkcí, které budou definované uvnitř našeho modulu. Tyto proměnné mají řídící funkci a vytvářejí rozhraní, které bude modul poskytovat. Postupně si tyto proměnné představíme blíže. Pole @EXPORTDo tohoto pole přiřazujeme proměnné, které mají být dostupné nejen v balíku modulu (např. Mat::soucin), ale i v balíku, který je aktuální ve chvíli, kdy je modul importován (v našem případě tedy většinou main). Vše, co je v poli @EXPORT, bude importováno do tabulky symbolů souboru, který tento modul zavolal. Použijeme modul Mat, který jsme definovali v minulém dílu. Pomocí modulu Exporter mu vytvoříme rozhraní. Zde vidíme zdrojový kód nového modulu Mat.
package Mat; Pole @ISA obsahuje název rodičovské třídy. Pro tuto chvíli to není tolik podstatné a zabývat se jím budeme až v souvislosti s dědičností. Na dalším řádku se přiřazují názvy identifikátorů soucet a soucin do pole @EXPORT. Tyto identifikátory budou v programu, kam je modul importován, viditelné jak v balíku Mat, tak i v balíku main. To znamená, že po importu modulu Mat máme v programu k dispozici proměnné Mat::soucet, Mat::soucin, Mat::rozdil, Mat::podil a navíc i main::soucet a main::soucin, které bychom bez použití Exporteru neměli. Zde je ukázka použití rozhraní našeho modulu.
use Mat; Nicméně, jak jistě někoho mohlo zarazit, pole @EXPORT znečišťuje jmenný prostor pro samotný program. Tím se sami částečně zbavujeme výhod odděleného prostoru jmen. Proto, je-li to možné, je lepší dávat přednost poli @EXPORT_OK. Pole @EXPORT_OKNež začneme s výkladem této struktury, je třeba uvést, že všechny identifikátory uložené v poli @EXPORT mají automaticky také vlastnosti, které mají identifikátory uložené v @EXPORT_OK (což ale neznamená, že se do @EXPORT_OK automaticky ukládají). @EXPORT_OK obsahuje identifikátory, které mohou (ale nemusí) být dostupné i z balíku, ve kterém je modul importován. Je totiž na autorovi programu, aby se rozhodl, které identifikátory chce mít importované do svého balíku (proto je vzhledem k autorovi programu používání pole @EXPORT_OK slušnější než @EXPORT). Uživatel modulu (tedy autor programu) při importu pomocí use dá sám na vědomí, které identifikátory chce importovat. To se dělá přidáním seznamu požadovaných identifikátorů k příkazu use.
use Mat qw(&soucin);
Žádné jiné identifikátory než &soucin nebudou v daném balíku programu dostupné. Je-li &soucin v @EXPORT nebo @EXPORT_OK, bude se importovat &soucin a nic jiného. V okamžiku, kdy dáváme příkazu use tento parametr totiž jako vedlejším efektem zakazujeme import čehokoliv dalšího bez ohledu na obsah pole @EXPORT. Toto je pro uživatele modulu cesta, jak si snadno ohlídat svůj jmenný prostor. S tím souvisí uvedení prázdného seznamu identifikátorů. Tímto říkáme příkazu use, že nechceme za žádných okolností cokoliv importovat.
use Mat ();
To, že nejsou některé proměnné nebo programy importovatelné ale vůbec neznamená, že se k nim nedá dostat! Není-li v modulu proměnná deklarovaná lokálně (pomocí my), vždy ji můžeme z programu, kam je načten modul, přečíst uvedením plně kvalifikovaného názvu. Odtud plyne, že soukromá a veřejná data Perl nepodporuje. Jak už bylo řečeno, lze to obejít definicí lokálních proměnných. Jinou věcí jsou soukromé podprogramy. Tam je to složitější. Jedinou možností, jak je před uživatelem modulu zaručeně ukrýt, je vytvořeního lokální odkazu na anonymní podprogram. Nicméně vychovaný programátor by nezdokumentované vlastnosti modulů používat neměl. Hash %EXPORT_TAGSPomocí %EXPORT_TAGS můžeme logicky třídit identifikátory. To je výhodné zejména u rozsáhlých modulů, které produkují spoustu identikátorů. Nechť máme nějaký rozsáhlý modul Mat, ve kterém jsou definované podprogramy soucin, soucet, rozdil, podil, zaokrouhli_dolu, zaokrouhli_nahoru, zaokrouhli, sin, tan, cos, faktorial. Už na první pohled vidíme, že některé spolu souvisejí více, některé méně. První tematický celek tvoří funkce soucin, soucet, rozdil a podil; dalším jsou funkce zaokrouhli_dolu, zaokrouhli_nahoru, zaokrouhli; zbývají goniometrické funkce sin, tan, cos a nakonec ještě faktorial, který necháme nezařazený. Všechny tyto funkce dohromady tvoří další celek. Klíčem prvku hashe %EXPORT_TAGS je vždy název skupiny a hodnotou odkaz na pole prvků, které do této skupiny patří.
%EXPORT_TAGS = ( Identifikátory v %EXPORT_TAGS musí být současně i v proměnné @EXPORT nebo @EXPORT_OK. Implicitně je také nastavena skupina identifikátorů :DEFAULT, která obsahuje všechny identifikátory, které jsou zároveň v @EXPORT. Ukažme si, jak by vypadalo užití modulu s uvedeným rozhraním. Kdybychom chtěli do vlastního programu importovat skupinu zakladni_operace, funkci faktorial a funkci sin, vypadala by struktura příkazu use takto.
use Mat qw(:zakladni_operace &faktorial &sin);
Názvy identifikátorů lze uvést i jako regulární výraz. Vložíme všechny, které obsahují řetězec ou.
use Mat qw(/ou/);
Předřazením vykřičníku můžeme jednotlivé prvky seznamu u příkazu use negovat. Skalární proměnná $VERSIONDo $VERSION v modulu přiřadíme racionální číslo, které vyjadřuje číslo verze tohoto modulu.
$VERSION = 5.12;
Při použití modulu v samotném programu lze pak uvést, jaké minimální může být číslo verze. To se uvádí za název modulu v příkazu use. Taková možnost se hodí například v případech, kdy potřebujeme nějakou funkci, která v nižší verzi importovaného modulu nebyla ještě dostupná.
use Mat 7.0 qw(:zakladni_operace);
Požadujeme minimální verzi 7.0, což ale náš modul nesplňuje, protože ho máme ve verzi 5.12. V takovém případě program přeruší činnost a objeví se chybová hláška.
Mat version 7 required--this is only version 5.12 at mat.pl line 1.
Je třeba dát pozor na to, jak se čísla verzí porovnávají. Čísla verzí jsou ve skutečnosti racionálními čísly a tedy 5.10 je menší než 5.9! V takových případech musíme verze číslovat jinak. Například 5.09 a 5.10. Překrytí standardních funkcíSpíše jako zajímavost si uveďme, že je v modulu možné definovat již implementovanou funkci. Stačí k tomu vytvořit si modul s novou definicí této funkce. Jako ukázku se pokusíme upravit chování funkce chomp. Hodnotu bude přímo tisknout a navíc odstraní nejen znak nového řádku z konce řetězce, ale veškeré bílé znaky na začátku nebo konci řetězce. Definujeme modul Chomp. Do pole @EXPORT uložíme jméno funkce, kterou chceme překrýt (chomp), aby se automaticky importovala do programu.
package Chomp; Do programu už jen zavedeme vytvořený modul a použijeme funkci chomp.
use Chomp; Řešení má háček. chomp změní chování jen v aktuálním balíku. To se dá řešit exportem funkce.
sub import { Přestože je původní funkce překrytá, lze se k ní dostat. Stačí použít speciální balík CORE:: - místo funkce volat CORE::funkce. V našem případě bychom zavolali standartní chomp $x; jako CORE::chomp $x;. Kdykoliv importujeme modul pomocí use, provede se speciální procedura import s parametry, jimiž jsou název modulu, a seznam importovaných symbolů. Používá se v něm často také funkce caller, která dává informace o volajícím souboru. Vrací jméno balíku, do kterého je modul importován, jméno souboru a číslo řádku s use.
Related article
Perl (1) - Dávka teorie na úvod Perl (2) - Úvod do syntaxe Perl (3) - Proměnné Perl (4) - Čísla a řetězce Perl (5) - Podmínky Perl (6) - Pravdivostní výrazy Perl (7) - Vstup poprvé Perl (8) - Některé základní vestavěné funkce Perl (9) - Cykly Perl (10) - Další řídící struktury Perl (11) - Pole - úvod Perl (12) - Pole - základní operace Perl (13) - Hashe Perl (14) - Další nástroje pro seznamy Perl (15) - Výchozí proměnná, heredoc, symbolické odkazy Perl (16) - Regulární výrazy - začínáme Perl (17) - Regulární výrazy - kotvy Perl (18) - Regulární výrazy - množiny znaků Perl (19) - Regulární výrazy - opakování a kvantifikátory Perl (20) - Regulární výrazy - magické závorky Perl (21) - Regulární výrazy - nahrazování Perl (22) - Regulární výrazy - přepínače Perl (23) - Regulární výrazy - rozšířené vzory Perl (24) - Regulární výrazy - příklady Perl (25) - Regulární výrazy - závěr Perl (26) - Podprogramy Perl (27) - Prototypy Perl (28) - Rozsahy platnosti proměnných Perl (29) - Úvod k práci se soubory Perl (30) - Práce se soubory Perl (31) - Testování souborů Perl (32) - Jiné typy souborů Perl (33) - Formátování výstupu - printf Perl (34) - Formátování výstupu - formáty Perl (35) - Vestavěný debugger Perl (36) - Grafické debuggery Perl (37) - Začínáme s moduly Perl (39) - Pragma Perl (40) - Dodatky k modulům Perl (41) - CPAN Perl (42) - Argumenty příkazového řádku Perl (43) - Přepínače Perl (44) - Dlouhé přepínače Perl (45) - Odkazy Perl (46) - Užití odkazů a anonymní data Perl (47) - Složitější datové struktury Perl (48) - Libovolně složité datové struktury Perl (49) - Tabulky symbolů a typegloby Perl (50) - Uzávěry a iterátory Perl (51) - Signály Perl (52) - Externí příkazy Perl (53) - Režim nakažení Perl (54) - Fork Perl (55) - Eval Perl (56) - Volby příkazu perl Perl (57) - Jednořádkové skripty Perl (58) - OOP - úvod Perl (59) - OOP - typické použití Perl (60) - OOP - dědičnost Perl (61) - OOP - přínos a užití dědičnosti Perl (62) - OOP - přetěžování Perl (63) - OOP - závěr Perl (64) - Projekt - čtečka sportovních výsledků Perl (65) - Projekt - získání dat Perl (66) - Projekt - výběr zápasů a podrobnosti Perl (67) - Projekt - dokončujeme modul Perl (68) - Projekt - zobrazení zápasů Perl (69) - Projekt - online přenos Perl (70) - Plain Old Documentation Perl (71) - Navazování proměnných Perl (72) - Navazování složitějších datových typů Perl (73) - DBM Perl (74) - Sockety Perl (75) - Obsluha více klientů Perl (76) - Síťová hra v kostky Perl (77) - Služby internetu Perl (78) - Databáze - úvod Perl (79) - Databáze - manipulace s daty Perl (80) - Databáze - závěrečné poznámky Perl (81) - CGI - příprava webového serveru Perl (82) - CGI - první skripty Perl (83) - CGI - získávání dat od uživatele Perl (84) - CGI - usnadnění tvorby skriptů pomocí modulu CGI Perl (85) - CGI - generování dokumentu modulem CGI Perl (86) - CGI - cookies Perl (87) - CGI - příklad aplikace Perl (88) - CGI - závěr Perl (89) - Mason - snadné psaní webů Perl (90) - Mason - speciální bloky Perl (91) - Mason - handlery Perl (92) - Mason - závěr Perl (93) - Catalyst - MVC framework pro Perl Perl (94) - Catalyst - základy pro psaní aplikace Perl (95) - Catalyst - šablony Perl (96) - Catalyst - spolupráce s databází Perl (97) - Curses - tvorba textových uživatelských rozhraní Perl (98) - Curses - pozicování a okna Perl (99) - Curses - měření rychlosti psaní Perl (100) - Curses - použití hotových widgetů Perl (101) - Curses - jednoduchý textový editor Perl (102) - Rozšiřování Perlu pomocí XS Perl (103) - Rozšiřování Perlu pomocí SWIG Perl (104) - Testování rychlosti Perl (105) - Testování programových jednotek Perl (106) - Debugování pomocí komentářů Perl (107) - Moose - moderní objektový systém Perl (108) - Moose - základní vlastnosti Perl (109) - Moose - role Perl (110) - Moose - meta API Perl (111) - Pokročilá práce se seznamy Perl (112) - Práce s PDF Perl (113) - Práce s archivy Perl (114) - Tk - úvod Perl (115) - Tk - umísťování widgetů Perl (116) - Tk - základní widgety Perl (117) - Tk - některé pokročilejší widgety Perl (118) - Tk - čas a události Perl (119) - Tk - CD man Perl (120) - Wx - základní práce s widgety Perl (121) - Wx - události Perl (122) - Gtk2 - úvod Perl (123) - Gtk2 - základní práce s obrázky Perl (124) - Gtk2 - události a čas Perl (125) - Gtk2 - vlastní widgety Perl (126) - Gtk2 - textové okno a práce s pozicemi Perl (127) - Gtk2 - hierarchické seznamy Perl (128) - Gtk2 - dialogy Perl (129) - Gtk2 - skládání widgetů Perl (130) - Gtk2 - menu a toolbary Perl (131) - Gtk2 - transparentní okna, tray ikona, výběr souborů Perl (132) - Gtk2 - drag&drop, druid Perl (133) - Gtk2 - úpravy vzhledu aplikací pomocí rc Perl (134) - Gtk2 - Glade Interface Designer Perl (135) - XML - čtení a zápis Perl (136) - XML - DOM a SAX přístupy Perl (137) - Vlákna Perl (138) - Memoizace - cachování podprogramů Perl (139) - Profilling - efektivní odhalování pomalých míst v programu Perl (140) - Profilling - píšeme si vlastní profiler / debugger Perl (141) - Formátování kódu, deparsování, perltidy Perl (142) - Způsoby konfigurování Perl (143) - Struktura datových typů, správa paměti Perl (144) - POE - událostmi řízené programování Perl (145) - POE - aplikace typu klient-server Perl (146) - Perl 6 - jazyk budoucnosti Perl (147) - Perl 6 - regulární výrazy, nové operátory Perl (148) - Perl Culture Perl (149) - Závěr Pozvánka na Český Perl Workshop Perl 5.22.0 a vše okolo Perl 5.24.0 a vše okolo Previous Show category (serial) Next
|
Szukanie oprogramowania
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
©Pavel Kysilka - 2003-2024 | maillinuxsoft.cz | Design: www.megadesign.cz |