|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Menu
Distributions (131)
bootable [55]
commercial [7] no-commercial [42] unclassified [20] [7]
Software (10844)
|
Perl (72) - Navazování složitějších datových typůPokračujeme v tématu předchozího dílu. Budeme se zabývat méně obvyklými záležitostmi při navazování proměnných.
Podobně jako skaláry můžeme navazovat složitější datové typy. Nejčastěji se používá navazování hashů, které je používáno zejména systémem DBM. Více bude o DBM řečeno v příštím díle. Nicméně dnes se budeme zabývat i navazováním ovladačů souborů. Na začátku uveďme, že stejně jako pro skaláry je možné pro přetížení jen vybraných operací použít třídy Tie::StdArray a Tie::StdHash definované v modulech Tie::Array a Tie::Hash. S hashi a poli lze provádět mnohem zajímavější věci než se skaláry. Představme si, že bychom přes hash přistupovali například k encyklopedii. Takový hash bychom vůbec nemuseli definovat - stačilo by ho pouze svázat s modulem, který by se staral o získávání informací. Ten by mohl data získávat třeba i z Wikipedie. Okamžítě bychom tak měli dostupná hesla pod příslušnými klíči. Navazování hashůNavazování hashů je to o něco složitější než navazování skalárů, nicméně tato složitost tkví zejména v počtu metod, které musíme vytvořit. Je to logické, protože si stačí uvědomit, co všechno lze s hashem provádět. Konstruktorem třídy bude metoda TIEHASH. Dále zde opět máme metody FETCH a STORE. Jako argumenty dostávají klíč hashe pro FETCH, resp. klíč a hodnotu pro STORE. Narozdíl od skaláru zde však máme navíc další metody. V hashovém kontextu můžeme využívat funkce exists a delete. Jejich chování určují metody EXISTS a DELETE. Obě dostávají jako argument klíč hashe. Dále zde máme metodu CLEAR, která je volána tehdy, pokud do hashe přiřazujeme prázdný seznam. Pokud přiřazujeme neprázdný seznam, není třeba definovat zvláštní metodu, neboť takové volání se převede na volání CLEAR a STORE. A nakonec je třeba definovat metody FIRSTKEY a NEXTKEY, které obsluhují volání funkce keys (funkce values a each jsou pouze kombinací FIRSTKEY, NEXTKEY a FETCH). Metoda FIRSTKEY by měla vracet název prvního klíče a NEXTKEY postupně klíče následující. Pokud tedy nad navázaným hashem zavoláme funkci keys, provede se metoda FIRSTKEY. Pokud zavoláme keys znovu, provede se NEXTKEY. Atd. PříkladNyní si pro jasnější představu napíšeme konkrétní třídu, ke které budeme moci hash navázat. Obsah nenavázaných proměnných se uchovává v paměti RAM. Naše třída bude proměnné navázané na ní uchovávat v adresáři. Budeme tedy pracovat s hashem a veškeré operace s ním se budou odehrávat na úrovni práce se soubory. Tedy konkrétně. Vytvořením prvku hashe se vytvoří v daném adresáři soubor o stejném názvu jako je klíč hashe. Obsahem souboru pak bude hodnota prvku. Prvky budeme moci přepisovat, mazat apod. Přikročme tedy k definici třídy. Konstruktor TIEHASH bude přijímat název adresáře, z něhož vytvoří objekt. Dále tento adresář vytvoří. Pro jednoduchost nebudeme ošetřovat případy, kdy by bylo třeba vytvořit více podadresářů.
A nyní již budeme definovat metody reprezentující operace s hashem. STORE na základě přijatých argumentů vytvoří v daném adresáři soubor s daným obsahem.
Metoda FETCH přečte soubor, reprezentující daný index a vrátí jeho obsah.
Metoda EXISTS pouze vrátí pravdivou nebo nepravdivou hodnotu, podle toho, zda daný soubor existuje.
Volání funkce delete má za následek smazání daného prvku. Zároveň zajistíme, aby byla vrácena hodnota tohoto prvku.
Přiřazením prázdného seznamu do hashe se všechny klíče hashe vymažou.
A nakonec nám zbývají metody FIRSTKEY a NEXTKEY. Zde vyvstává otázka, jak uchovávat informaci mezi jednotlivými voláními metody. Potřebujeme totiž vědět, které klíče již byly vráceny a které zatím ne. Nejčastější možností je uchovávání celého hashe v objektu. Potom bychom mohli pomocí funkce each volat pokaždé následující prvek. Nicméně my v objektu máme pouze jméno adresáře. Pro jednoduchost definujeme globální proměnnou $posledni, která říká kolikátý byl poslední vrácený klíč.
our $posledni;
Nyní definujeme metodu FIRSTKEY, která vrací první název souboru z daného adresáře.
A nakonec metodu NEXTKEY, která nejprve do pole načte všechna jména souborů a poté z nich vybere podle obsahu globální funkce $posledni.
Třída je hotova. Nyní ji můžeme začít navazovat na konkrétní hashe.
Dále můžeme zkoušet pracovat s prvky hashe %a a zároveň sledovat obsah vzniklého adresáře hash. Například následující příkaz má za následek vytvoření souboru hash/klic s obsahem hodnota.
$a{"klic"} = "hodnota";
Další příkaz smaže obsah adresáře a poté v něm vytvoří soubor novy s obsahem hodnota.
%a = ("novy" => "hodnota");
A nakonec si vypíšeme obsahy všech souborů adresáře hash.
print values %a;
Navazování políKonstruktorem je opět metoda TIEARRAY. Dále máme k dispozici nám již známé FETCH a STORE. A dále lze ještě využít metody DELETE, EXISTS, CLEAR, POP, PUSH, SHIFT, UNSHIFT a SPLICE, jejichž význam je intuitivní. Metoda FETCHSIZE se volá po požadavku na délku pole (to může být buď $#pole nebo scalar $pole). STORESIZE naopak definuje chování pro změnu jeho velikosti. PříkladV příkladu, který si uvedeme, budeme definovat pouze některé z výše uvedených metod, neboť rozsáhlejší příklad jsme si již předvedli u navazování hashů. Do prvku pole budeme přiřazovat vždy název souboru. Naše třída zajistí, že hodnotou prvku bude obsah tohoto souboru a ne už jeho název.
Nyní můžeme naši třídu použít. Po přiřazení do proměnné se její hodnotou ve skutečnosti stane obsah souboru nebo prázdný řetězec.
Navazování ovladačůOdpovědnost za práci s ovladači můžeme jako u předcházejících datových typů přenést z Perlu na sebe. Opět to spočívá ve vytvoření speciální třídy, uvnitř které jsou definovány speciální metody. Protože ovladač nemá vlastní prefix, předává se funkci tie typeglob. Máme také k dispozici modul Tie::Handle, ve kterém je definována třída Tie::StdHandle. Konstruktorem třídy, na kterou budou ovladače navázány, je metoda TIEHANDLE. Dále máme určeny pro jednotlivé operace s ovladačem další názvy metod. Metody PRINT, PRINTF, GETC, OPEN, CLOSE, BINMODE, FILENO, SEEK, TELL, EOF korespondují s funkcemi o stejném názvu, pouze malým písmem, WRITE s funkcí syswrite a READ s funkcemi read a sysread. Dále zde máme funkci READLINE, která je volána při čtení z ovladače pomocí operátoru <>.
Related article
Perl (1) - Dávka teorie na úvod Perl (2) - Úvod do syntaxe Perl (3) - Proměnné Perl (4) - Čísla a řetězce Perl (5) - Podmínky Perl (6) - Pravdivostní výrazy Perl (7) - Vstup poprvé Perl (8) - Některé základní vestavěné funkce Perl (9) - Cykly Perl (10) - Další řídící struktury Perl (11) - Pole - úvod Perl (12) - Pole - základní operace Perl (13) - Hashe Perl (14) - Další nástroje pro seznamy Perl (15) - Výchozí proměnná, heredoc, symbolické odkazy Perl (16) - Regulární výrazy - začínáme Perl (17) - Regulární výrazy - kotvy Perl (18) - Regulární výrazy - množiny znaků Perl (19) - Regulární výrazy - opakování a kvantifikátory Perl (20) - Regulární výrazy - magické závorky Perl (21) - Regulární výrazy - nahrazování Perl (22) - Regulární výrazy - přepínače Perl (23) - Regulární výrazy - rozšířené vzory Perl (24) - Regulární výrazy - příklady Perl (25) - Regulární výrazy - závěr Perl (26) - Podprogramy Perl (27) - Prototypy Perl (28) - Rozsahy platnosti proměnných Perl (29) - Úvod k práci se soubory Perl (30) - Práce se soubory Perl (31) - Testování souborů Perl (32) - Jiné typy souborů Perl (33) - Formátování výstupu - printf Perl (34) - Formátování výstupu - formáty Perl (35) - Vestavěný debugger Perl (36) - Grafické debuggery Perl (37) - Začínáme s moduly Perl (38) - Rozhraní modulu Perl (39) - Pragma Perl (40) - Dodatky k modulům Perl (41) - CPAN Perl (42) - Argumenty příkazového řádku Perl (43) - Přepínače Perl (44) - Dlouhé přepínače Perl (45) - Odkazy Perl (46) - Užití odkazů a anonymní data Perl (47) - Složitější datové struktury Perl (48) - Libovolně složité datové struktury Perl (49) - Tabulky symbolů a typegloby Perl (50) - Uzávěry a iterátory Perl (51) - Signály Perl (52) - Externí příkazy Perl (53) - Režim nakažení Perl (54) - Fork Perl (55) - Eval Perl (56) - Volby příkazu perl Perl (57) - Jednořádkové skripty Perl (58) - OOP - úvod Perl (59) - OOP - typické použití Perl (60) - OOP - dědičnost Perl (61) - OOP - přínos a užití dědičnosti Perl (62) - OOP - přetěžování Perl (63) - OOP - závěr Perl (64) - Projekt - čtečka sportovních výsledků Perl (65) - Projekt - získání dat Perl (66) - Projekt - výběr zápasů a podrobnosti Perl (67) - Projekt - dokončujeme modul Perl (68) - Projekt - zobrazení zápasů Perl (69) - Projekt - online přenos Perl (70) - Plain Old Documentation Perl (71) - Navazování proměnných Perl (73) - DBM Perl (74) - Sockety Perl (75) - Obsluha více klientů Perl (76) - Síťová hra v kostky Perl (77) - Služby internetu Perl (78) - Databáze - úvod Perl (79) - Databáze - manipulace s daty Perl (80) - Databáze - závěrečné poznámky Perl (81) - CGI - příprava webového serveru Perl (82) - CGI - první skripty Perl (83) - CGI - získávání dat od uživatele Perl (84) - CGI - usnadnění tvorby skriptů pomocí modulu CGI Perl (85) - CGI - generování dokumentu modulem CGI Perl (86) - CGI - cookies Perl (87) - CGI - příklad aplikace Perl (88) - CGI - závěr Perl (89) - Mason - snadné psaní webů Perl (90) - Mason - speciální bloky Perl (91) - Mason - handlery Perl (92) - Mason - závěr Perl (93) - Catalyst - MVC framework pro Perl Perl (94) - Catalyst - základy pro psaní aplikace Perl (95) - Catalyst - šablony Perl (96) - Catalyst - spolupráce s databází Perl (97) - Curses - tvorba textových uživatelských rozhraní Perl (98) - Curses - pozicování a okna Perl (99) - Curses - měření rychlosti psaní Perl (100) - Curses - použití hotových widgetů Perl (101) - Curses - jednoduchý textový editor Perl (102) - Rozšiřování Perlu pomocí XS Perl (103) - Rozšiřování Perlu pomocí SWIG Perl (104) - Testování rychlosti Perl (105) - Testování programových jednotek Perl (106) - Debugování pomocí komentářů Perl (107) - Moose - moderní objektový systém Perl (108) - Moose - základní vlastnosti Perl (109) - Moose - role Perl (110) - Moose - meta API Perl (111) - Pokročilá práce se seznamy Perl (112) - Práce s PDF Perl (113) - Práce s archivy Perl (114) - Tk - úvod Perl (115) - Tk - umísťování widgetů Perl (116) - Tk - základní widgety Perl (117) - Tk - některé pokročilejší widgety Perl (118) - Tk - čas a události Perl (119) - Tk - CD man Perl (120) - Wx - základní práce s widgety Perl (121) - Wx - události Perl (122) - Gtk2 - úvod Perl (123) - Gtk2 - základní práce s obrázky Perl (124) - Gtk2 - události a čas Perl (125) - Gtk2 - vlastní widgety Perl (126) - Gtk2 - textové okno a práce s pozicemi Perl (127) - Gtk2 - hierarchické seznamy Perl (128) - Gtk2 - dialogy Perl (129) - Gtk2 - skládání widgetů Perl (130) - Gtk2 - menu a toolbary Perl (131) - Gtk2 - transparentní okna, tray ikona, výběr souborů Perl (132) - Gtk2 - drag&drop, druid Perl (133) - Gtk2 - úpravy vzhledu aplikací pomocí rc Perl (134) - Gtk2 - Glade Interface Designer Perl (135) - XML - čtení a zápis Perl (136) - XML - DOM a SAX přístupy Perl (137) - Vlákna Perl (138) - Memoizace - cachování podprogramů Perl (139) - Profilling - efektivní odhalování pomalých míst v programu Perl (140) - Profilling - píšeme si vlastní profiler / debugger Perl (141) - Formátování kódu, deparsování, perltidy Perl (142) - Způsoby konfigurování Perl (143) - Struktura datových typů, správa paměti Perl (144) - POE - událostmi řízené programování Perl (145) - POE - aplikace typu klient-server Perl (146) - Perl 6 - jazyk budoucnosti Perl (147) - Perl 6 - regulární výrazy, nové operátory Perl (148) - Perl Culture Perl (149) - Závěr Pozvánka na Český Perl Workshop Perl 5.22.0 a vše okolo Perl 5.24.0 a vše okolo Previous Show category (serial) Next
|
Szukanie oprogramowania
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
©Pavel Kysilka - 2003-2024 | maillinuxsoft.cz | Design: www.megadesign.cz |